Školu postavili z darů a do stavby se zapojili vesničané. Výsledek slouží nejen dětem ke vzdělávání a k odpoledním hrám, ale i dospělým jako místo setkávání a příležitost doplnit si vzdělání.
Architekt Arash Aliabadi z íránské kanceláře DAAZ Office se úkolu na stavbu skromné školy s velmi omezeným rozpočtem zhostil zajímavě a vlastně ve velkém stylu. Jde v podstatě jen o pár místností. Dvě malé učebny, dvě velké, jednu univerzální, knihovnu a zázemí. To vše uspořádal do kruhu a obalil to masivní kruhovou zdí, která je u vchodu tak široká, že se do ní vejde byteček pro školníka a kuchyňka na svačiny.
Právě ohraničující zeď je hlavní tváří školy. Má chránit a oddělovat a vyznačovat, že za ní je útočiště pro každého, kdo přijde.
Škola je na první pohled velmi podobná jiné kruhové, tedy spíše oválné, o níž jsme psali v této rubrice v prosinci 2021. Až by se mohlo zdát, že od sebe architekti opisovali. Indická dívčí škola od americké architekty Diany Kelloggové je však při bližším zkoumání výrazně jiná a obě školy navíc vznikaly nezávisle na sobě ve stejném období. Úspěch té indické v soutěžích (pozornost získala v roce 2021, stojí od roku 2020) pravděpodobně přiměl architekty k prezentaci i té íránské (stojí také od roku 2020).
