Být hlavním terčem teroristické organizace, přežít tři atentáty a nakonec ony teroristy pouhou silou vlastní myšlenky porazit, to nebývá běžným osudem ekonomů.
Hernando de Soto Polar ale také není běžným ekonomem. Myšlenky obsažené v jeho takřka třicet let starém bestselleru „Jiná stezka“, pomohly porazit maoistické teroristy z organizace Světlá stezka.
Známý ekonom vyvrátil mýtus, že migrace zvyšuje nezaměstnanost |
Podobný recept, který fungoval proti peruánským revolucionářům, se snaží de Soto využívat i ve svém již čtyři dekády trvajícím celosvětovém boji s chudobou. Vychází přitom ze zdánlivě prosté úvahy. Chcete-li povznést lidi z bídy, dejte jim vlastnická a další práva. „Problémem je, že většina lidí na světě nemá vyjasněná svá vlastnická práva. Ze 7,3 miliardy lidí plných pět miliard nemůže volně nakládat se svým majetkem. Automaticky jsou pak chudí,“ tvrdí de Soto.
To samé bylo problémem i v Peru. Popularita Světlé stezky mezi chudými farmáři podle de Sota spočívala v tom, že jim zaručovala ochranu jejich majetku.
„Rozhodli jsme se, že teroristy porazíme tím, že tuto ochranu bude místo nich vykonávat vláda. Jde o to, co lidé preferují, zda ochranu svých práv prostřednictvím zbraní, nebo ochranu prostřednictvím zákona. To druhé bývá pro farmáře lepší, už jen kvůli tomu, že když k vám někdo přijde se zbraní, snadněji svede vaši dceru,“ říká de Soto.
Strategie, která se osvědčila v Peru, může být podle něj úspěšná i v boji proti ISIS. „Je to ten samý princip. Víme, že když bojovníci ISIS přijdou do vesnice, začnou nejprve distribuovat nebo potvrzovat vlastnická práva obyvatel,“ vysvětluje peruánský ekonom.
Podle jeho zjištění hrál problém vlastnických práv důležitou roli i při tak zvaném arabském jaru, jak se označuje vlna protestů, nepokojů a revolucí, jež se ve většině arabských států vzedmula koncem roku 2010. Impulzem bylo sebeupálení Tunisana Mohammeda Bouaziziho.
„Během pár týdnů padly čtyři vlády. Bylo to neuvěřitelné vzepětí, vezmemeli v úvahu, že Arabové se normálně nedokážou ani organizovat, aby uspořádali oslavu. Začalo mne strašně zajímat, jaká síla je dala dohromady,“ říká de Soto. Ustavil tým, který se v severní Africe snažil vypátrat, co všechny protestující spojilo.
Vyvlastnili jim majetek, zažili ponížení
Zjistil, že paralelně s Bouazizim se pokusilo upálit dalších zhruba šest desítek lidí, z nichž polovina nakonec přežila. Část z nich se podařilo vyzpovídat.
„Z těch šesti desítek lidí ani jeden neudělal náboženské prohlášení. Ani jeden před smrtí nevystoupil s politickou proklamací. Víte, co všichni říkali? Že jim byl vyvlastněn majetek. Že tím byli poníženi,“ říká de Soto.
Pokuta pro Deutsche Bank? Je to odveta USA, naznačují němečtí politici |
Stačilo by přitom dát lidem papír ke všemu, co vlastní, a byli by rázem vyvedeni z chudoby. Bez příslušného dokladu si totiž například nemohou ani pořídit úvěr, aby založili nebo rozšířili svůj byznys.
Náboženství hraje v revoltách arabského světa podle de Sota jen menší roli. „Mám pocit, jako by západní svět byl tak fascinován muslimskou kulturou, že se na islámský svět dívá jako na něco, co přichází z minulosti. Ti lidé jsou ale přitom stejní jako my.
Chtějí mít svůj majetek, jezdit v hezkém autě a třikrát denně se najíst. Proto dělají přesně to samé co Oliver Twist nebo Jean Valjean. Jdou za lepším, chtějí do lepšího světa. Jdou k vám,“ řekl de Soto.
Rozhovor s Henandem de Sotem čtěte v magazínu Index LN, který výchází v úterních Lidových novinách!