Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat.
Pro schválení novely ve středu hlasovalo rovných 101 poslanců vládní koalice ANO a ČSSD a také poslanci KSČM. Byl to nejnižší možný počet pro to, aby Sněmovna novelu stvrdila.
Výhrady senátu i poslanců
Senátu doporučily zamítnout předlohu dva jeho výbory. Někteří senátoři vyčítali vládě, že si v době růstu nevytvořila rezervy. Kritizovali ji za neodpovědnost a hovořili o bianco šeku, který zákon vládě dává. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) výtky odmítla.
Argumentuje třeba tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun. Zvýšení daní minulý týden před senátory odmítla. Odpůrci návrhu tvrdí, že rozvolnění limitů, třeba právě v případě pandemie, umožňuje už současný zákon. Ministryně tvrdí, že toto opatření by šlo použít pouze na letošní rok, a nikoli už na roky další.
Někteří poslanci poukazovali na to, že příští rok je rokem volebním, kdy budou voliči vybírat nové poslance. Schillerová konstatovala, že se z rozpravy stala předvolební debata. „Tato mimořádná situace vyžaduje mimořádná řešení,“ prohlásila.
Spornou novelu o prodloužení lhůty pro vracení odpočtů na DPH Sněmovna nepřijala, chyběly hlasy |
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil návrh za bianco šek na to, aby se vysoký strukturální deficit naplnil dlouhodobými závazky, tedy povinnými výdaji. Vyzýval vládu k tomu, aby místo toho spíše zvýšila letošní schodek třeba o dalších 200 miliard.
Některým senátorům vadilo, že návrh vláda neprobrala s Národní rozpočtovou radou. Ministryně jim minulý týden vysvětlovala, že zákony vláda přijímala pod časovým tlakem a reakce byla nutná v řádu hodin.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti z roku 2017 zavedl do zákona nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Byl však schválen jako běžný zákon, pro jehož změnu stačí prostá většina hlasů, a nikoli jako ústavní zákon. Pro změnu ústavního zákona je nutná většina alespoň 120 poslanců. Zákon počítá například s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření.
