O prodloužení snížení spotřební daně, o kterém vláda rozhodla na začátku června, se bude vláda ještě bavit. „V případě nafty přemýšlíme, že by to mohlo být i trvalé,“ řekl Stanjura. Vláda tím chce podpořit srovnání podmínek se sousedními státy.
Rozhodnout o tom má vláda do konce srpna. Pokud se pro prodloužení nerozhodne, skončí snížení spotřební daně z nafty 30. září. U benzinu trvalé snížení podle Stanjury vláda neplánuje.
Stanjura zdůraznil, že kvůli válce na Ukrajině nebude snižování státního schodku možné. Dodal ale, že se bude snažit, aby v rámci novely byl nový schodek rozpočtu letos nižší než 330 miliard korun. „Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu,“ uvedl. V současnosti se podle něj zdražila obsluha státního dluhu proti loňsku o zhruba miliardu korun měsíčně.
Pro letošní rok ministerstvo financí (MF) odhaduje v dubnové strategii financování státního dluhu náklady na zhruba 48 miliard korun. Příští rok přitom mohou podle Stanjury stoupnout na 50 až 60 miliard korun a v roce 2025 až na 80 miliard korun.
„Proto ty schodky rozpočtu do budoucna musí být nižší,“ dodal ministr. Státní dluh by měl podle odhadů MF stoupnout letos na 2,728 bilionu z loňských 2,466 bilionu korun.
Ekonom Jan Libich z VŠB-TU Ostrava a La Trobe University v Melbourne upozornil, že výše schodku rozpočtu nyní není důležitá. „Aktuálně ten schodek nehraje roli, protože se musíme koukat na ten dlouhodobý obrázek. Důležitější je, jaké udělat koncepční kroky,“ řekl.
Podobně se vyjádřil také místopředseda SPD Radim Fiala. „Pro nás není důležité, jestli schodek bude 280 nebo 330 miliard korun, ale aby vláda přišla s tím, že se schodky budou v dlouhodobém horizontu snižovat. Je třeba konsolidace a revize rozpočtu především na výdajové straně,“ uvedl.
Podle Stanjury dosud není vidět v rozpočtu žádné dodatečné příjmy, za celý rok by pak měly být zhruba 15 miliard korun. Nyní je rozpočet schválen s příjmy 1,613 bilionu korun a výdaje 1,893 bilionu korun.
Příspěvek 5 000 korun na dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun přijde rozpočet podle Stanjury na osm miliard korun a druhá valorizace důchodů rovněž osm miliard korun. Výpadek u zrušení silniční daně by měl činit čtyři miliardy korun a u dočasného snížení spotřební daně u nafty rovněž čtyři miliardy.
SPD vládní úsporný tarif na energie podpoří
SPD podle jeho místopředsedy Radima Fialy podpoří úsporný tarif na energie, který vláda představila v červnu. „Za hnutí SPD můžu říct, že podpoříme cokoliv, co pomůže lidem a firmám k tomu, aby to hospodářsky přežili,“ řekl Fiala. Dodal ale, že budou pro návrh hlasovat proto, že vláda nepřináší lepší návrh. Podle něj by se raději měly snažit snižovat příčiny inflace.
„Musíme volit mezi dvěma zly: jedním je inflace a druhým jsou vysoké ceny energií,“ řekl Libich. Ten upozornil na to, že pokud se sníží ceny energií, inflace tím poroste.
Řešením by mohla být daňová progrese, tvrdí ekonom
Úsporný tarif má pomoct domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou „Uvidíme, jaké bude chování spotřebitelů,“ řekl Stanjura. Při dotacích přitom bude záležet na spotřebě jednotlivých domácností. Někdo tak bude mít na slevu nárok vyšší „Je to motivační prvek, nikomu to nenařizujeme,“ dodal Stanjura. V průměru bude mít částka hodnotu mezi 11 a 15 tisíci.
Výše úsporného tarifu bude záležet na tom, zda domácnost topí elektřinou nebo plynem. Za elektřinu, která je dražší, tak podle Stanjury bude kompenzace vyšší.
Dotování podle Stanjury zcela plošné není, charakter plošnosti ale má. „Úsporný tarif je pouze jedním z nástrojů, kterým pomůžeme se spotřebou energií domácnostem i podnikatelům,“ řekl ministr.
„Podíval bych se na to, kdo ve společnosti potřebuje nejvíce pomoct,“ řekl. Možností by podle něj mohla být daňová progrese.
Opatření vlády na boj proti vysokým cenám energií budou stát celkem 66 miliard korun. Letos by to byla zhruba čtvrtina. Z celkové sumy přitom odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje činí 23 miliard korun, zavedení úsporného tarifu 27 miliard korun, kompenzace firmám dvě miliardy korun, pomoc bytovým domům s domovními kotelnami 3,6 miliardy korun a pomoc teplárnám, které zajišťují centrální vytápění, deset miliard korun, uvedl ministr.
