Na internetu je nyní vidět koordinovaná snaha sociálních sítí blokovat dezinformace a zároveň pomáhat šířit potřebné odborné informace. Technologické společnosti jdou aktivně naproti tomu, co po nich regulátoři chtějí. Mizí třeba příspěvky brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Vděk Evropy získalo i to, že firmy aktivně upozorňují, když se na jejich platformách šíří zavádějící obsah, a to i v případě placené inzerce nebo uzavřených skupin.
Pandemie koronaviru tak vstupuje do dlouhodobého sporu mezi evropskými regulátory a americkými technologickými firmami. Děje se to jen dva měsíce poté, co šéf Facebooku Mark Zuckerberg nepochodil v Bruselu se svými vizemi o regulaci internetového obsahu.
  |
„Platformy k této krizi přistoupily agresivněji a politické dezinformace odstraňují více, než musí,“ popisuje Lindsay Gormanová z think-tanku Aliance pro zajištění demokracie. Podle ní aktivita sociálních sítí napovídá, že současnou situaci vnímají jako příležitost, jak si zlepšit reputaci. Jde jim celkem o hodně, snaží se odvrátit regulaci, kterou by na ně Unie mohla uvalit.
Čína falšuje počty nakažených i mrtvých, tvrdí utajená zpráva pro Bílý dům. Ta se nařčení brání |
Evropské úřady, včetně národních vlád, se potýkají s nekončícím proudem nepravdivých nebo zavádějících tvrzení, týkajících se pandemie.„Dezinformace a zavádějící informace kolem Covid-19 se šíří světem, mohou mít škodlivé následky pro veřejné zdraví a účinnou krizovou komunikaci,“ stojí například v reportu, který ve středu vydala Evropská diplomatická služba.
Financial Times připomínají, že Facebook odstranil video z projevu brazilského prezidenta Bolsonara s odůvodněním, že šířil dezinformace o koronaviru. Twitter udělal stejný krok, a to nejen u Bolsonara, ale i u venezuelského prezidenta Nicoláse Madura nebo u Rudyho Giulianiho, právníka amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Videoserver YouTube, který je součástí společnosti Google, zase využívá umělou inteligenci, aby problematický obsah identifikoval. Následně jeho lidé vyhodnocují, zda je opravdu závadný, což se ovšem ne vždy spolehlivě daří. Facebook i Instagram také začaly zveřejňovat edukativní informace vycházející například ze sdělení Světové zdravotnické organizace (WHO).
Evropa už si podle Financial Times uvědomuje, že sociální sítě pro ni mají v tomto případě hodnotu. Úřednici jsou nově méně kritičtí a vidí příležitosti, které jim tyto platformy nabízejí. Ale to vše se musí projevit v pravidlech, která se teprve tvoří. „Platformy musí posílit své úsilí, aby svá nová pravidla plně prosadily a nabídly tak víc důkazů, že opatření, která přijaly, dobře fungují,“ komentovala dění místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Firmy kvůli koronaviru nebudou muset vznášet na sebe insolvenční návrhy, schválila vláda |
Zdůraznila, že nelze na šíření dezinformací vydělávat, jak se to děje nyní. Klamavé zprávy se šíří rychleji a jejich tvůrci z toho mají i finanční prospěch. Firmy, jako jsou Google, Facebook nebo Twitter, se zavázaly, že budou pomáhat šířit obsah z renomovaných zdrojů a naopak brzdit dezinformace. Zda to funguje, se teprve ukáže. Odstranění projevů prezidentů získalo pozornost, odborníci ale upozorňují, že se škodlivé informace dál šíří a dál se zobrazují reklamy například na ničím nepodložené způsoby léčby.
Například Chloe Colliverová z Institutu pro strategický dialog popisuje, jaké množství nepravdivých informací o příčinách pandemie koronaviru našla na uzavřených kanálech na YouTube a v soukromých skupinách na Facebooku nebo na platformě WhatsApp. Šíří se i návrhy na zaručené léky, například vodu s citronem.
„Na těchto místech je moře docela hrůzostrašných dezinformací a zavádějících informací o koronaviru,“ popisuje Colliverová svět, který není zvenku vidět. Podle ní není důvod přestat se snahou o systematickou regulaci a začít důvěřovat firmám, že se ohlídají samy.
