Mirošov na Rokycansku, Tišnov, Valašské Meziříčí, Rynárec na Pelhřimovsku. To je jen pár míst, kde lidé v posledních měsících protestovali a sepisovali petice proti výstavbě bioplynových stanic.
Výhrady jsou téměř vždy stejné – obavy ze zápachu, hluku a nárůstu nákladní dopravy. Do větších bioplynových stanic je totiž nutné palivo svážet ze širšího okolí.
Infografika
Občas odpůrci uspějí. Například v Mirošově se Příkosická zemědělská společnost rozhodla projekt zastavit. Navzdory protestům elektrárny spalující bioplyn v Česku rychle přibývají. Jen od počátku roku zahájilo provoz 15 nových.
Rostoucí počet
Ještě vyšší je počet rozpracovaných projektů. Podle zjištění Lidových novin prošlo jen od začátku ledna posouzením vlivu na životní prostředí, které předchází územnímu a stavebnímu řízení, 76 nových bioplynových stanic.
Jak roste počet bioplynových stanic?
Čtěte také: |
Rychlý rozvoj bioplynových elektráren připomíná solární boom z let minulých. Podobně jako u slunce, i výroba elektřiny z bioplynu je státem dotovaná.
S nárůstem stanic se musejí vyrovnat i distribuční společnosti. "V letošním roce evidujeme téměř stovku žádostí o připojení bioplynových stanic. Pokud je kapacita naší distribuční sítě na požadovaném místě připojení dostatečná, pak žadatel od nás dostane kladné vyjádření k připojení," uvedla mluvčí společnosti E. ON Distribuce Božena Herodesová.
ČEZ Distribuce eviduje okolo 240 kladně vyřízených žádostí o připojení bioplynových stanic. Pro srovnání, v současnosti je v Česku v provozu 192 bioplynových stanic o výkonu 115 megawattů. Pokud zemědělské podniky a další investoři dokončí všechny plánované záměry, počet bioplynových stanic by během několika let mohl přesáhnout 500.
Omezení dané vládou
V nejbližších letech však zlaté časy pro investování do elektráren na bioplyn může ukončit takzvaný Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, ve kterém ministerstvo průmyslu a obchodu nalinkovalo maximální tempo přírůstu jednotlivých zelených energií.
Do roku 2020 totiž počítá s bioplynovými stanicemi o elektrickém výkonu nejvýše 220 megawattů. Při současném tempu výstavby bude tento limit pravděpodobně do tří let vyčerpán. Po dosažení horního limitu získá stát možnost přestat dotovat další elektrárny, které investoři nestihnou postavit včas.
Zatím stát garantuje výkupní cenu až 4120 korun za megawatthodinu, což představuje trojnásobek tržní ceny elektřiny. Řada investorů též čerpá dotace na výstavbu z evropských fondů.
Podle ekologických aktivistů do bioplynových stanic patří hlavně bioodpady, jako jsou zbytky z kuchyně nebo tráva a listí ze zahrad, a také speciální energetické plodiny.
Ekologové naopak kritizují současný trend, kdy velké zemědělské podniky sázejí na desítkách hektarů kukuřici, která následně končí ve fermentačních nádržích bioplynových stanic.
Ministerstvo průmyslu proto zvažuje určité zásahy proti byznysu s bioplynem. "V souvislosti s novým zákonem chceme upravit i vyhlášku o druzích biomasy tak, aby se minimalizoval dopad na ceny zemědělských komodit," uvedl mluvčí ministerstva Pavel Vlček.
