Rozvod se prodraží. Ministerstvo plánuje zvednout poplatky pro ty, co se spolu nedomluví |
Návrh na převážně až dvojnásobné zvýšení soudních poplatků předložila do sněmovny vláda. Vypracovalo ho ministerstvo spravedlnosti. Tvrdí, že bude-li zvýšení poplatků schváleno, nemusí k dalšímu dojít nejméně dalších osm až deset let. Zohlednilo by totiž vývoj průměrné mzdy v posledních letech a počítalo by i s tím budoucím. Takto razantně a plošně se soudní poplatky naposledy zvýšily před devíti lety.
Bez poplatku soudy nejednají
Když se řekne soudní poplatek, představíme si nejčastěji kolkovou známku vylepenou na žalobě nebo jiném návrhu odeslaném k soudu. Již dlouhá léta ho ale můžeme uhradit i bezhotovostně.
Bez jeho zaplacení, nejsou-li konkrétní typ soudního řízení anebo jeho účastník od poplatkové povinnosti osvobozeni, soudy případ neprojednají.
Poplatky plní hned několik funkcí. Odrazují od podávání šikanózních, neúčelných anebo předem bezúspěšných návrhů a žalob. Motivují lidi i firmy k mimosoudním dohodám. A příjmy z nich končí ve státním rozpočtu a slouží k hrazení chodu justice.
Optimální výše soudního poplatku by měla zohledňovat všechny tyto účely, aniž by současně méně majetným lidem anebo firmám v ekonomických problémech bránila v přístupu ke spravedlnosti. Tedy aby pro ně platba za zahájení soudního řízení nebyla nepřiměřeným výdajem, a už vůbec ne likvidačním.
„Navrhované zvýšení soudního poplatku za zrušení rozhodčího nálezu o sto procent na naše klienty nijak nedolehne. Procesně totiž v našich kauzách neopouštíme exekuční řízení, kde soudní poplatek není, s výjimkou řízení před Nejvyšším soudem, vyměřován. Jelikož dnes už několik let nelze uzavírat rozhodčí smlouvy se spotřebiteli, bude se zvýšený soudní poplatek zpravidla hradit ve sporu mezi dvěma podnikateli. A z tohoto pohledu je jeho navrhovaná výše přiměřená,“ myslí si advokát Petr Němec, který se dlouhodobě specializuje na problematiku neplatných rozhodčích doložek.
Právě soudní poplatek za podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu by měl stoupnout dvojnásobně, ze současných tří na šest tisíc korun.
A jednou tolik by lidé a firmy měli zaplatit i ve většině dalších typů soudních řízení. Třeba manželé, kteří budou chtít vypořádat své společné jmění manželů, nebo spoluvlastníci své podíly.
„Rostou všechny náklady, proto se nedivím snaze státu zvýšit soudní poplatky, byť pro některé to může být omezující v přístupu k soudu. Na druhé straně klientům rozmlouváme podání žaloby o vypořádání SJM, jde-li o menší finanční částky a v každém případě při jmění nižším než 50 000 korun. Mohlo by se zdát, že zvýšení poplatku může mít pozitivní dopad na ochotu se dohodnout, na druhé straně samotné vedení sporu je tak časově, finanačně i emocionálně nákladné, že kdo se pro něj rozhodne, pro toho avizované zvýšení poplatku nebude mít zásadní vliv,” říká advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová.
Znovu otevřít případ podraží
Zaplacením a vylepením kolku ani převodem poplatku na účet soudu ale průvan v peněžence účastníků řízení nekončí. Soudní poplatky se totiž platí nejen na začátku sporu, ale i v jeho průběhu. Pokud zákon o soudních poplatcích nestanoví jinak, je výše poplatku za odvolání shodná s tou za zahájení řízení.
Zvýšit by se měla i úhrada za podání předběžného opatření, jímž soudy během sporu dočasně upravují poměry mezi účastníky řízení do té doby, než o něm definitivně rozhodnou.
Dvojnásobně by měla zdražit také všechna podání, jimiž lze otevírat pravomocně rozhodnuté případy. To se týká obnovy civilních i trestních kauz, důvodem pro něž bývají opomenuté anebo nově najevo vyšlé důkazy, které mohou vést k příznivějšímu rozsudku. A také žaloby proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu a kasační stížnosti, která se ve správním soudnictví podává proti pravomocnému rozhodnutí správního soudu.
