Na začátku příběhu stál vzorek, který na první pohled vypadal jako obyčejný kousek skla. Podle způsobu zabalení se ale dalo odhadnout, že se jedná o něco speciálního. Vzorek skla, které vyvinul vynálezce Adam Khan, měl být zabalený do voskového papíru a uložený do kazety lemované silikonovým gelem. Kazeta byla následně uzavřena v plastovém kufříku a ještě důkladně zabalená v krabici.
Speciální, téměř nerozbitné, sklo v tomto stavu malá společnost poslala do laboratoře firmy Huawei v San Diegu. Obchodní gigant, před jehož působením v souvislosti s bezpečnostními riziky a průmyslovou špionáží v uplynulých měsících varovala řada západních zemí, včetně českého úřadu, se rozhodoval, jestli si objedná větší počet kusů a naváže spolupráci. Když se vzorek vrátil zpět o několik měsíců později a navíc rozbitý, Adam Khan věděl, že je něco špatně. Pokusil se čínský gigant ukrást technologii od amerického startupu Akhan Semiconductor?
ČVUT zastavilo spolupráci s Huawei. Firma na univerzitě zprovoznila laboratoř pro chytré město |
Speciální sklo bylo prototyp a mělo zaručit, že displeje chytrých telefonů se stanou skoro nezničitelné. Khanova inovace spočívala v tom, že povrch pokryl mikroskopickou vrstvou umělého diamantu. Věřil, že s touto technologií uspěje u výrobců telefonů, kteří by ji mohli využít u vysoce odolných zařízení. Miraj Diamond Glass, jak se produkt jmenuje, je podle firmy Akhan Semiconductor šestkrát silnější a desetkrát odolnější vůči poškrábání než současný průmyslový standard - sklo Gorilla Glass.
Tvrzené sklo na dva kusy
Na to, aby sklo poslali zpátky výrobcům, měli zástupci Huawei přesně 60 dnů. Tento termín ale čínská společnost nedodržela a vzorek nevrátila. Navíc firma podle Khana nereagovala na e-maily ani telefonáty. Nakonec o několik měsíců později společnost Huawei sklo poslala, ovšem rozlomené. Část vzorku dokonce chyběla, popsal server Bloomberg.
Šéf amerického startupu Adam Khan po této nemilé zkušenosti kontaktoval FBI, aby si ověřil, zda se firma Huawei opravdu pokusila o krádež průmyslového vlastnictví. Experti zjistili, že čínská společnost sklo testovala silným laserem, který by se už dal označit za zbraň, a dalšími pokročilými způsoby zřejmě zjišťovala jeho složení a postup výroby.
FBI se rozhodla, že při vyšetřování tohoto případu využije Khana společně s Carlem Shurboffem z firmy Akhan Semiconductor. Požádala je, aby si promluvili s inženýrkou Angelou Han z Huawei. Šéf amerického startupu z ní během telefonického hovoru nakonec vytáhl informaci, že vzorek poslali do ústředí firmy v Číně, kde ho podrobili důkladnému zkoumání. Tím ovšem Huawei porušila americké exportní zákony. Dohoda o mezinárodní regulaci pohybu zbraní omezuje vývoz materiálu, který může mít vojenské využití. Tvrzené sklo od americké firmy tyto podmínky splňuje.
Huawei a úřad spolu nemluví. Firma jednala nekorektně, tvrdí kyberstrážci |
I přes tuto kauzu chtěla Angel Han s firmou Akhan Semiconductor spolupracovat a za firmu Huawei domluvit obchod. Adam Khan se s ní tedy sešel na lednovém technologickém veletrhu CES. Šéf startupu měl na sobě při tomto rozhovoru odposlouchávací zařízení a agenti FBI tak celou konverzaci, při které probírali také porušení exportních zákonů, zaznamenali. Po několika dnech Federální úřad pro vyšetřování provedl také prohlídku pobočky Huawei v San Diegu. V jaké fázi je vyšetřování tohoto případu nyní, zatím není jasné.
