Ministři tak schválili normu, jejíž předjednanou podobu začátkem března odmítlo přijmout Německo podpořené několika zeměmi včetně Česka. Berlín požadoval záruky, že po roce 2035 bude možné využívat spalovací motory poháněné právě syntetickými paliv, jak informovala agentura Reuters.
Evropská komise během víkendu uzavřela s Německem potřebnou dohodu a spor kolem budoucnosti syntetických paliv tím vyřešila. Většina ministrů tento návrh znění také v úterý podpořila. Proti nové normě nakonec hlasovalo pouze Polsko. Itálie, Rumunsko a Bulharsko se zdržely.
Evropské právní předpisy tak budou nově vyžadovat, aby všechna nově prodávaná auta měla od roku 2035 nulové emise oxidu uhličitého.
Samotné nařízení ministři schválili definitivně. Tím ale proces nekončí. Evropská komise ještě bude muset vypracovat dokument, který popíše, jak se k danému cíli dojde.
Souhlasíte se zákazem spalovacích motorů v nových vozech?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 4. dubna 2023. Anketa je uzavřena.
„Na základě nařízení Evropská komise vydá něco, co by se v Česku dalo přirovnat k vyhlášce. Jde o prováděcí předpis, který řekne, co přesně nařízení říká v praxi. Popíše, jakým způsobem budou syntetická paliva plnit pravidla nulových emisí, zkrátka jak budou naplňovat cíl daného nařízení. Třeba auta budou muset mít kontrolní mechanismus, který zajistí, že do nich nebude možné lít normální benzín. Taky bude potřeba popsat možný dodavatelský řetězec syntetických paliv tak, aby byly skutečně klimaticky neutrální,“ vysvětluje Vít Havelka, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Podle analýz stojí doprava v Evropské unii asi za čtvrtinou celkově vyprodukovaných emisí. Průměrná životnost nových aut je stanovena na patnáct let, a proto by podle evropských představitelů měl prodej nových benzinových a naftových aut skončit právě maximálně v roce 2035. Jinak se totiž evropskému bloku nejspíš nepodaří splnit své závazky, které se týkají dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá syntetická paliva (tzv. e-paliva) vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při jejich výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.
Porsche e-paliva vítá
Velkými zastánci syntetických paliv jsou podle posledních informací hlavně automobilky Porsche a Ferrari. Další výrobci včetně Volkswagenu nebo Mercedesu chtějí do budoucna i tak sázet hlavně na elektromobily a vyzvali další země Evropské unie, aby přijetí těchto norem do praxe příliš neblokovali.
„Zmatek, ke kterému došlo v Evropské komisi s tím, že Německo řeklo, že by měla být zahrnuta syntetická paliva, je jen zdržení. Pro nás se nic nemění. Je to doplněk pro určitý druh aut a zákazníků. E-paliva jsou dobrým řešením pro letadla, lodě a stávající flotilu, tedy vozidla, která dnes i v nadcházejících letech stále budou mít spalovací motory. My se ale jednoznačně hlásíme k elektromobilům. Vývoj a náběh vozidel čistě na baterie je nejvyšší prioritou. Zejména u objemových značek,“ říká generální ředitel koncernu Volkswagen, kterým je Thomas Schäfer.
Právě německá automobilka Porsche na konci loňského roku otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile, kde by v pilotní fázi měla vyrobit zhruba 130 000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je i rozšíření kapacity až na zhruba 550 milionů litrů za rok.
I tak je ale výroba syntetických paliv v současné době na začátku své existence. Celosvětové kapacity pro využití e-paliv v automobilové dopravě jsou totiž zanedbatelné. Do budoucna tak budou potřeba nákladné investice do výrobní infrastruktury a možnou komplikací může být i zajištění základních surovin pro jejich výrobu.
Někteří ale syntetická paliva kritizují. „E-paliva jsou drahým a značně neefektivním odklonem od plánované transformace na elektrické pohony,“ myslí si Julia Poliscanova, která je vrchní ředitelkou skupiny Transport & Environment.
A co Euro 7?
Pozornost automobilek se teď nově zaměří na boj proti emisní normě Euro 7. Ta by měla vstoupit v platnost v polovině roku 2025 pro osobní automobily a v polovině roku 2027 pro nákladní vozy a autobusy.
Vzhledem k blížící se povinné elektromobilitě se jim další zpřísňování emisních pravidel zdá nesmyslné, uspěchané a hlavně neúnosně drahé.
Například generální ředitel automobilky Stellantis, pod níž spadají značky jako Peugeot, Citroën, Chrysler, či Opel tvrdí, že pravidla jsou „zbytečná“, když automobilky investují desítky miliard eur do elektromobilů a od vozidel na fosilní paliva zvolna ustupují.
Evropská asociace automobilových výrobců uvedla, že Euro 7 zvýší ceny nových vozidel o 2 000 eur. Podle člena představenstva Škody Auto Martina Jahna by největší česká automobilka musela v případě přijetí normy propustit 3 000 lidí a zavřít jednu výrobní halu. Včetně dodavatelů by pak šlo zhruba o 10 tisíc propuštěných lidí.
Škoda Auto již dříve oznámila, že zavedení normy prodraží zejména menší vyráběné vozy o desítky tisíc korun, a stanou se tak neprodejné. Cena malých modelů by začínala na 450 tisíc korun, což je podle zástupců Škody pro zákazníky nepřijatelné.
Proti normě vystupuje Česká republika a podle ministra dopravy Martina Kupky má podporu dalších devíti členských států.
