Právě finance jsou u profesionálních sportovců důležité, ale ožehavé téma. „Sportovci jsou specifičtí tím, že jim kariéra končí v 35 nebo 40 letech. Pak se to láme a musejí začínat znovu od nuly. I když se třeba vrhnou na trenéřinu, většinou jim příjem rapidně spadne. Připravujeme se, aby ten náraz do zdi byl co nejmenší,“ vysvětluje Petr Ťažký, finanční poradce ze společnosti Partners. S Jakubem už spolupracuje asi deset let. Svou cestu se rozhodli sdílet v rámci dokumentu Zlatý plán, který má za cíl zvýšit povědomí o finanční gramotnosti.
Během jeho natáčení Jakub mluví i o tom, jak se připravuje na konec hráčské kariéry: „Mým cílem je mít dostatečný finanční polštář, abych po konci kariéry mohl rozjet něco nového.“ S manželkou plánují vybudovat kadeřnictví, což bude vyžadovat nemalé počáteční investice. „Uvidíme, jak se to vyvine. Ale teď se soustředím hlavně na fotbal. Chci ještě něco dokázat, chci se posouvat. Užívám si, že hraju v zahraničí a že poznávám Polsko. Místní liga je skvělá a i ta třetí je lepší než druhá česká. Chci klubu co nejvíc pomoct a dostat ho do Ekstraklasy, nejvyšší polské ligové soutěže,“ dodává Pešek.
Sportovní kariéra je krátká
„Jde o to, aby ti kluci, když to vyjde dobře, měli finanční volnost. Nebo aby měli aspoň pár let na to, rekvalifikovat se a etablovat na novou kariéru. Je třeba mít rezervu, aby nemuseli brát hned první práci, která se namane. Třeba trenérská profilicence stojí desítky až stovky tisíc,“ vysvětluje Ťažký. Proto Jakuba vede k tomu, aby odkládal větší část příjmů, než je běžné.
Jakub Pešek se svou ženou a synem. I díky finančnímu plánu myslí už teď na život po kariéře a společné podnikání.
„Normálně platí zlaté pravidlo bohatých: 10 % příjmů má jít na rezervu, 20 % na dlouhodobé spoření, 30 % na bydlení a 40 % na běžnou spotřebu. U fotbalistů to obracím a říkám jim, že spotřeba by měla spolknout maximálně 20 až 30 % příjmů, zatímco 30 až 40 % čistých příjmů je dobré dávat na stranu. S Kubou na tom takto pracujeme,“ dodává Peškův finanční rádce.
Pojištění nohou? Leda v cizině!
Kolem fotbalistů koluje spousta klišé – například že nohy si nechávají pojistit zvlášť. I proto Petr Ťažký divákům dokumentu objasňuje, jak je to ve skutečnosti. „Týká se to jen top světových hráčů v nejlepších ligách – a samozřejmě za to ten fotbalista pořádně zaplatí. V Česku se speciálně nohy nepojišťují. Ale když máte dobře nastavenou životní pojistku, jste krytí i proti úrazům. A jestli si zlomíte ruku nebo nohu, je jedno,“ vysvětluje poradce, který spolupracuje s desítkami českých sportovců.
Jde i o vzdělání
Finanční poradenství nespočívá v diktování toho, co má klient dělat. Cílem je ho i postupně vzdělávat, aby jednotlivá rozhodnutí dělal vědomě. „Kuba v tom není dennodenně, ale chci ho do toho zapojit, chci ho edukovat. Je to i jedna z myšlenek vypíchnutých ve Zlatém plánu. Nechci, aby lidé jen slepě věřili poradci. Je dobré, když se sami postupně vzdělávají a mají přehled,“ dodává Ťažký.
Začít odkládat je dobrý plán
Poradce rovnou nastiňuje i obecný plán pro mladého člověka, který začíná vydělávat a chce si odkládat peníze stranou. „Když o tom zatím neví nic, klidně ať 20 až 30 % svých příjmů dává na spořicí účet, než aby tipoval jednotlivé akcie. Zvykne si odkládat peníze stranou. A k tomu ať ideálně začne posílat 1700 korun měsíčně na penzijko se státním příspěvkem. Už tohle je startovací balíček, který člověku dá velmi dobrou pozici pro další budování finančního zdraví,“ radí Petr Ťažký.
Realita však podle Ťažkého vypadá jinak, málokdo se v mladých letech touto radou řídí. „Často jedou v módu, že nevědí, co dělat, a tak ty peníze utratí,“ komentuje přístup dnešních mladých generací. Právě proto vznikl dokument Zlatý plán, který má na problematiku poukázat. Ukazuje totiž, že mít svůj Zlatý plán je nezbytné, ale zároveň snadné.
