Brašnářství Tlustý a spol. ve středu vzbudilo zájem svým příspěvkem na sociálních sítích, kdy vyzvalo klienty, aby si zakoupili výrobek a umožnili tak společnosti dále pokračovat v podnikání. Zákazníci a fanoušci českého lovebrandu se pustili do záchrany a objednali si jejich výrobek. Zájem byl tak velký, že dokonce shodil webové stránky firmy. Ve čtvrtek majitel Ivan Petrův otočil a přiznal, že nekrachuje a chtěl jen víc objednávek.
Jak odstoupit od smlouvy?
|
„Jestliže byly výroky ohledně krachu společnosti nepravdivé či zavádějící, tedy motivované spíše snahou povzbudit zákazníky k novým objednávkám, společnost se mohla dopustit nekalé obchodní praktiky,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Podle středečního facebookového příspěvku a veřejné výzvy se Brašnářství Tlustý takového jednání opravdu dopustilo. Nešlo tedy žádnou PR kampaň, ale nekalou praktiku čili podvod.
Zákon o ochraně spotřebitele výslovně uvádí, že obchodní praktiky jsou považovány za agresivní, pokud prodávající prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci.
„V tomto případě má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, nebo požadovat přiměřenou slevu, a to do 90 dnů od uzavření smlouvy. Práva mohou spotřebitelé uplatnit jak před dodáním zboží, tak i po jeho doručení, neuplynula-li 90denní lhůta od objednávky (uzavření smlouvy), kterou spotřebitel učinil pod vlivem nekalé obchodní praktiky,“ říká Jan Šůra, vedoucího právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Pro uplatnění těchto práv by měl spotřebitel popsat, proč z jeho pohledu došlo ke spáchání nekalé obchodní praktiky, to je odkázat na konkrétní jednání podnikatele a vysvětlit, proč v něm lze spatřovat znaky nekalé obchodní praktiky.
Případ vyšetřuje ČOI
Vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky jsou zakázané, může je rovněž sankcionovat dozorový orgán příslušný podle druhu zboží či služby. V tomto případě je jím Česká obchodní inspekce.
A ta se případem již zabývá, a to zejména z pohledu možného užití nekalé obchodní praktiky podle ust. § 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. S účinností od 6. ledna 2023 mají spotřebitelé dotčení nekalou obchodní praktikou v zákoně o ochraně spotřebitele výslovně zakotveno právo od smlouvy odstoupit, ledaže podnikatel prokáže nepřiměřenost tohoto nároku, především s ohledem na závažnost praktiky.
„Spotřebitel však vždy může žádat snížení ceny. Vedle toho mohou spotřebitelé požadovat i náhradu škody, která by jim vznikla. Tu však musí prokázat. Pokud by podnikatel odmítl respektovat právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy, může spotřebitel podat návrh na mimosoudní řešení sporů u České obchodní inspekce. Cílem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je dospět ke smírnému urovnání sporu. Je však potřeba doplnit, že uvedené právo spotřebitelů je podmíněno tím, že podnikatel skutečně nekalou obchodní praktiku použil,“ říká mluvčí ČOI František Kotrba.
Zasel vítr, sklidí bouři
Post Bellum už vyslal exekutoryBrašnářství Tlustý a spol. už čelí exekutorům, které na firmu poslala společnost Post Bellum. Deník N informoval o tom, že brašnářství mělo neziskové organizaci vrátit na DPH asi 320 000 korun, dosud tak ale neučinilo. Organizace Post Bellum, která si u brašnářství ve sbírce na pomoc Ruskem napadané Ukrajině objednala neprůstřelné vesty, teď peníze vymáhá přes exekutora. „Skrze firmy, jimž jsme zadali zakázky, jsme požádali o vratku daně. Celkem 81 subjektů nám takto peníze vrátilo, šlo o více než 30 milionů korun. Jediné Brašnářství Tlustý nám prostředky nevrátilo,“ sdělil Deníku N zástupce Post Bellum. |
„Z pohledu komunikace je největší průšvih, že se podařilo během dne naštvat a hromadně znechutit loajální zákazníky. Ty, kteří čekají na zboží, ale také zákazníky, kteří si něco koupili v minulosti. Tím, že Brašnářství cílí především na vyšší střední třídu, jedná se často o vlivné osobnosti. Dosah celé kauzy se teď i kvůli tomu zvyšuje napříč tou nejdůležitější cílovou skupinou potenciálních zákazníků. Není to jednoduché řemeslo a byznys. A důvěra ve značku je u takto malého a zakázkového byzysu bez přehánění zásadní ekonomický pilíř,“ říká František Brož, PR expert z agentury FYI Prague.
„Podnikatel, který se rozhodne přistoupit k takové komunikaci jako v případě Brašnářství Tlustý, měl by zvážit případné právní dopady nebo dopady na image samotného podnikání. Kromě dopadů týkající případného porušení práv spotřebitelů, kteří si zakoupí zboží na základě takové výzvy může mít dopady i na vztahy s obchodními partnery, bankami, investory a podobně,“ popisuje dopady Viktor Kubuš, advokát V4 Group.
Podle něj navíc taková výzva nepůsobí důvěryhodně a může vést i k ukončení spolupráce s dodavateli a odběrateli. „Ten, kdy tedy učinil takovouto falešnou výzvu, se tak v konečném důsledku může dostat do situace, kterou předstíral,“ uzavírá Kubuš.
