,Cílem je otupit kritiku mladých zákonodárců.‘ Právníci v anketě hodnotili zavedení databáze soudců |
S podnětem zahájit seriózní debatu o tom, jestli se ústavní vymezení prezidentova hracího pole má, nebo nemá upravit, přišel nedávno předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). Tahanice politiků s prezidentem Milošem Zemanem ohledně výměny ministra kultury měly být jen poslední událostí v řadě, která jej k záměru dovedla. Odpověď, zda pravomoci hlavy státu upravit, by měl najít tým expertů na ústavní právo, který Vondráček plánuje sestavit. Jedním ze členů expertní komise by měl podle šéfa sněmovny být ústavní právník Aleš Gerloch, který se letos na jaře neúspěšně ucházel o post soudce Ústavního soudu. LN podrobily Vondráčkův plán Právnímu barometru, tedy anonymní exkluzivní anketě mezi českými právníky.
Ústavní právník Aleš Gerloch.
„Nechci, aby lidmi volený prezident byl jen kladeč věnců nebo automat na podpisy. Někde bych mu tedy odbřemenil a jinde i pravomoci přidal,“ uvedl jeden z respondentů a člen zákonodárného sboru. Účastnice ankety z řad advokacie varuje, že řešením jakéhokoli problému není vždy změna předpisu, protože sebelepší úprava nevystihne všechno. „Můžeme se rozhodnout pro prezidenta, jehož pravomoci budou okleštěné či zcela vyprázdněné, ale naše tradice je jiná. Osobně nestojím o prezidenta loutku,“ uvedla.
Naopak spíše prezidenta ceremoniáře než aktivního politického hráče by uvítal další respondent ankety z řad pražských advokátů. „Bohužel se ukázalo, že s přímou volbou je potřeba i patřičně upravit pravomoci hlavy státu. Z této volby může vzejít i antisystémový kandidát či kandidát podporovaný cizí mocností, který zneužívá své postavení proti zájmům našeho státu,“ myslí si.
Vychýlení rovnováhy
Výsledek Právního barometru LN vyšel jednoznačně: většina právníků by do pravomocí hlavy státu nesahala. Důvody pro to mají ale různé. Kupříkladu zhruba deset procent respondentů se přikláněla k návratu k nepřímé volbě prezidenta.
„Změnou volebního systému došlo k vychýlení rovnováhy v systému brzd a protivah ve prospěch prezidenta, který své pravomoci kvůli tomu užívá excesivním způsobem,“ vysvětlil jeden ze zastánců zrušení přímé volby. Za „naroubování cizího prvku“ považuje přímou volbu i další respondent. Nabádá však k větší rozvaze, „aby změna nebyla činěna jako lex Zeman“. S ním se shoduje i další advokát: „Ústava jako základní dokument státu má být v platnosti dlouhodobě a neměnit se podle toho, kdo je či není u vesla,“ napsal LN.
Další názorové skupině by „stačilo, kdyby se vyměnila hlava státu“, protože „problém není ve vymezení pravomocí, ale v přístupu stávajícího prezidenta k ústavě a jeho chápání vlastní role v demokratickém právním státě“. Stávající prezident není podle vlivné pražské advokátky v úmyslném překračování ústavních zvyklostí průkopníkem. „Začal s tím Václav Klaus a Miloš Zeman v tom dosáhl virtuozity. Ústavu ale nelze napsat jako striktní postup nebo návod k chování,“ uvedla. Další advokát varoval, že „případné změny by mohly být politicky obchodovatelné“.
Stanovení lhůt
Respondenti ankety navrhovali i konkrétní změny pravomocí. „Jmenování členů bankovní rady ČNB s kontrasignací. Zrušení abolice, a pokud by bylo neobsazené místo na Ústavním soudu a prezident déle než dva měsíce od poslední neúspěšné volby nebo uvolnění křesla nenavrhl nového kandidáta, přešlo by právo nominace na předsedu Poslanecké sněmovny,“ navrhl účastník ankety z řad advokacie.
„Jediné, co bych z prezidentských pravomocí úplně zrušila, jsou milosti a amnestie, které do ústavního pořádku demokratického státu 21. století vůbec nepatří,“ uvedla zástupkyně justice.
Zemanovo otálení s odvoláním ministra kultury Staňka bylo protiústavní, míní část právníků |
Odpovědi do Právního barometru reagovaly i na nedávné události, kdy prezident Miloš Zeman s odvoláním na absenci lhůty otálel s výměnou ministra v čele resortu kultury. „Je nutné precizovat zejména lhůty k právnímu jednání prezidenta,“ uvedla členka akademické sféry. „Stačí pouze stanovení několika málo lhůt s uvedením ‚jmenuje‘, ‚odvolá‘, ‚pověří‘ a podobně. Pokud tak neučiní, automaticky by nastupovala buď fikce, že tak učinil, respektive by začal jednat sám Ústavní soud o nápravě,“ konkretizoval další advokát.
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk.
Negativní pohled na stanovení lhůt ve dnech či týdnech zastává jiný respondent. „Kazuistické právní úpravy v praxi nefungují a ani fungovat nemohou, jelikož je lze snadno obejít jen lehkou změnou či úpravou okolností, při kterých již detailní úprava na konkrétní, jen lehce odlišnou situaci dopadat nebude,“ konstatoval.
Pochybnosti kolem komise
Pochybnosti Vondráčkův návrh mezi právníky vzbuzuje i kvůli členům komise. „Měl bych obavy, zda půjde o opravdové nestranné experty. Možná bude tento dobře míněný úmysl vnímán jako účelový, aby závěr vyhovoval současné vládní garnituře, která si prezidenta nechce proti sobě postavit,“ zazněl další názor.
Vznik komise si naopak pochvaloval jiný respondent. „Případné změny ústavy by měly být nejprve posouzeny právními odborníky a pak diskutovány uvnitř samotného politického fóra. Hodnocení a uplatňování ústavy v praxi si politici nesmějí monopolizovat,“ uvedl advokát. Na adresu členů komise zaznělo ale i jiné upozornění: „Půjde o osoby, které jsou mnohdy potenciálními adepty na pozici ústavního soudce. Nelze tedy vyloučit, že své návrhy přizpůsobí nastalé situaci.“
Z jiného úhlu pohledu věc zhodnotil vlivný pražský justiční funkcionář. „Předseda sněmovny moudře použil osvědčený postup: Když něco nechceš udělat, zřiď komisi.“
Část respondentů si ale myslí, že „pravomoci prezidenta jsou zcela vyvážené“ a že „navazují na jeho prerogativa specifikovaná v Ústavě ČSR z roku 1920“, a není tak důvod je jakkoliv měnit. „Také už jsme zjistili, že ucpání jedné mezery v textu vytvoří tři nové,“ konstatoval další advokát.
