"Zákon znevýhodňuje zaměstnavatele, zbavuje je pojistné ochrany, doplatí na něj nižším odškodněním i poškození. Novela zatím tyto problémy jen zhoršila," řekl LN Zdeněk Liška, ředitel Svazu průmyslu a dopravy.
ČTĚTE TAKÉ: |
O připomínkách zaměstnavatelů i odborů se bude ještě v pondělí nebo v úterý jednat. "Nejlepší by bylo odložit platnost zákona ještě o rok či dva a vytvořit odbornou skupinu, která by hledala přijatelné řešení," dodal Liška.
O odkladu nechce ministr Drábek ani slyšet. Zákon, připravovaný od roku 2006, byl přijat v roce 2009 s tím, že začne platit od ledna 2010. Nebyly ale peníze na jeho provedení, takže platnost se odsunula až na první leden 2013. "Každý odklad znamená prodloužení osmnáct let trvajícího provizoria. To nemohu připustit," řekl Drábek.
Drábek: Lidé dostávali mnoho
Nový zákon převádí správu úrazového pojištění zaměstnanců z komerčních pojišťoven na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na vytvoření systému, nových pracovišť, na přijetí nových pracovníků a první rok provozu potřebuje ČSSZ 692 milionů korun, do roku 2014 má zavedení a provoz systému stát téměř miliardu.
Dosud platí firmy pojistné České pojišťovně a pojišťovně Kooperativa, které vláda správou úrazového pojištění pověřila. Z pojistného se platí odškodnění za úrazy a vše kolem zjištění míry poškození zdraví pracujících.
Poškozenému pojišťovny doplácejí peníze do jeho průměrného čistého příjmu po celou dobu pracovní neschopnosti, při trvalé neschopnosti pracovat i desítky let až do důchodu.
Reforma úrazového pojištění -klikněte pro zvětšení
Podle nového zákona mají firmy platit takzvané pojistné jako součást korporátní daně státu. Pracovní úrazy pak má ČSSZ odškodňovat formou sociálních dávek, které budou nižší než pojistné plnění.
"V dosavadním systému náhrady někdy převýšily i sto procent výdělku. Nově budou pracovní úrazy hrazeny systémově jako nemocenská. Náhrady budou nižší než dosud, ale vyšší než nemocenská," řekl ministr Drábek.
Podle nového systému se mají náhrady do 35 procent míry poškození zdraví vyplácet jednorázově. Pokud například dělník na dráze měl pracovní úraz s dvacetiprocentním poškozením a trvale nemohl pracovat, mohl až do důchodu získat třeba pět milionů korun. Nově má dostat 160 tisíc korun.
Za úraz se firma nedoplatí
Nižší odškodné za pracovní úraz není jediným problémem. Nový zákon totiž zvyšuje rizika firem. Pokud totiž poškozený pracovník nebude spokojen s nízkým odškodněním úrazu, bude se s firmou soudit a ta podle odborníků většinou prohraje. Buď bude sama platit miliony na odškodném, nebo si pro tyto případy zaplatí další komerční pojištění.
Nový zákon také hází všechny do jednoho pytle. Zatímco dosud se výše pojistného liší podle rizikovosti provozu firmy, nově budou všechny podniky platit 0,4 procenta vyměřovacího základu mezd. Za horníka tedy firma zaplatí stejně jako za bankovního úředníka.
"Zaměstnavatel pečující o bezpečnost práce má být zatížen stejně jako ten, kdo se o bezpečnost nestará. To nemotivuje ani k prevenci, ani ke snaze o návrat postiženého do práce. Člověk je tak odsouzen k závislosti na různých formách sociální pomoci," připomněl Petr Kopáček z Hospodářské komory ČR.
