Zvýšení schodku z původně schválených 320 na 500 miliard korun tento týden podepsal prezident. Schillerová uvedla, že stále počítá s návratem ekonomiky do běžného stavu v polovině roku. Zároveň se znovu negativně vyjádřila k možnosti uzavření průmyslu. „To by bylo naprosto fatální pro ekonomiku této země a budoucnost této země,“ míní.
Schodek státního rozpočtu stoupl ke konci února na rekordních 86,1 miliardy |
Ministryně dále řekla, že nedokáže odhadnout přesnější termín rozvolňování opatření. „Teď vám nikdo neřekne, a bylo by to nezodpovědné, jestli za tři týdny budeme rozvolňovat,“ uvedla. Dodala, že rozvolnění přijde na řadu, až bude dostatečná proočkovanost a promořenost populace.
  |
Zásadně pomoci má podle Schillerové povinné testování, které ve firmách nad 250 zaměstnanců začalo ve středu a v podnicích s 50 až 249 pracovníky v pátek. Ministryně dále uvedla, že se objevily problémy s dostupností testů, ale že za posledních 14 dní na český trh dorazilo asi 13 milionů testů a dalších 14 milionů se očekává v následujících dvou týdnech, čímž by se měla zvýšit dostupnost a snížit cena.
Předseda KDU-ČSL a poslanec Marian Jurečka v pořadu vládu kritizoval za to, že povinné testování zavedla příliš pozdě. Ze schválených deficitů podle něj vláda dala nebo plánuje dát pouze třetinu na podporu podnikatelů, což je málo. Jurečka dále řekl, že testování ve firmách by se mělo propojit s některým z elektronických systémů, aby se naočkovaný pracovník mohl prokázat a jít třeba ke kadeřníkovi nebo využívat jiné služby.
Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle upraveného rozpočtu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. V době schválení navýšení schodku ekonomové krok kritizovali jako neopodstatněný, odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard korun. Schillerová argumentuje tím, že Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením a nejvyššími ratingy.
Stát připravuje souhrnný kompenzační program
Stát připravuje pro podnikatele souhrnný kompenzační program COVID 21, postaven by měl být na propadu jejich příjmů. Program by měl nahradit všechny současné programy COVID. V diskusním pořadu televize Prima Partie to v neděli řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Pro podniky, které na pomoc nedosáhnou, pak zvažuje ještě doplňkový záchytný program. Vedle toho by měl dál fungovat také tzv. kompenzační bonus pro firmy a program Antivirus.
V současnosti je řada kompenzačních programů COVID, které jsou rozlišeny podle jednotlivých oborů. Jde například o programy pro restaurace, ubytovací zařízení sport, školy v přírodě a další.
Současné fungování kompenzačních programů v nedělní diskusi kritizoval předseda opoziční KDU-ČSL Marián Jurečka. Podle něj mnohé firmy na příspěvky čekají příliš dlouho. Pro některé je podle něj navíc složité vůbec na kompenzace dosáhnout, zejména u podniků se specifickým druhem podnikání, pro něž neexistuje konkrétní program. „Mělo by se to celé zjednodušit,“ vyzval vládu. Navrhl, že by se při vyměřování kompenzací mělo vycházet například z údajů v systému EET.
„Uznali jsme, že není možné mít takové množství programů, na které někdo dosáhne, a někdo ne,“ uvedla Schillerová. Její ministerstvo se proto dohodlo s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) na vytvoření nového kompenzačního programu COVID 21. Ten by měl nahradit současné programy, které postupně skončí. „Postaven bude na propadu příjmů, o přesné podobě ale ještě nemáme jasno. Chceme to přizpůsobit tomu, jak je postaven kompenzační bonus,“ podotkla ministryně.
Vedle toho stát na základě návrhu opozice uvažuje ještě o záchytném programu pro podnikatele, kteří z různých důvodů nedosáhnou na pomoc podle podmínek nového souhrnného programu. Schillerová o tom jedná s ministrem průmyslu, obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem (za ANO).
V platnosti by měly zůstat také program Antivirus, který primárně slouží pro nahrazování mzdy lidem ze zavřených nebo omezených provozů, a tzv. kompenzační bonus. To je příspěvek 1000 korun denně pro podnikatele nebo společníky malých firem, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. „To jsou dva silné pilíře pomoci,“ dodala Schillerová.
