Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Babiš sází na ‚rychlé půjčky‘. Státu se to nemusí vyplatit, varuje ČNB či S&P

Ekonomika

  16:45
PRAHA - Ministerstvo financí propadlo v posledních několika měsících lákadlu půjček s kratší dobou splatnosti. Jen od září loňského roku vydalo dluhopisy se splatností do 2,5 roku v celkovém objemu 110,8 miliardy korun.

Ministr financí a šéf hnutí ANOAndrej Babiš foto:  Michal Růžička, MAFRA

Pro srovnání, dluhopisy se splatností delší než 10,5 roku emitoval stát za stejnou dobu dluhopisy v objemu 29,6 miliardy korun.

A důvod? Resort pod vedením Andreje Babiše (ANO) využívá podmínek na trhu, kdy si právě u krátkodobých dluhopisů půjčuje za záporné sazby.

„Krátkodobé státní dluhopisy prodávané za záporný výnos přinesly do dnešního dne státnímu rozpočtu již přibližně 550 milionů korun, což přispívá ke snižování úrokových výdajů státního rozpočtu,“ uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Vaidišová.

Chybí „křišťálová koule“

Státní kasa přetéká nejvíc v historii. Schodek by měl být letos nižší

Problémem však je, že úředníci na ministerstvu financí, stejně jako kdokoliv jiný na světě, nemají v ruce křišťálovou kouli a z příjemného bonusu se může na přelomu let 2017 a 2018 stát nepříjemný bolehlav. Například podle odhadu ekonoma Komerční banky Marka Dřímala bude muset ministerstvo během tří měsíců na přelomu let 2017 a 2018 profinancovat pravděpodobně asi 130 miliard splatných dluhopisů.

Úspěšnost Babišovy sázky ale bude záviset na dalším vývoji úrokových sazeb. Před možnými riziky v červnu varovala například ve své zprávě o finanční stabilitě Česká národní banka a teď koncem července na to upozornila ve svém výhledu ohledně vývoje české ekonomiky i ratingová agentura Standard & Poor’s.

„V nedávné době česká vláda vydala ve zvýšeném množství krátkodobější dluhopisy, kdy využila nízkých a někdy záporných sazeb. Ačkoliv to sníží krátkodobé úrokové výdaje, může to zvýšit náklady na refinancování (státního dluhu) v případě, že úrokové sazby vzrostou,“ uvedla agentura S&P.

Ministerstvo financí si oblíbilo emisi dluhopisů s kratší dobou splatnosti.

Podobně se pak vyslovila i ČNB. Podle té by bylo žádoucí, aby byla průměrná splatnost, která obecně působí jako pojištění proti nepříznivým podmínkám, vyšší.

Podle zprávy ČNB by z hlediska finanční stability bylo prospěšné střednědobý horizont pro průměrnou dobu do splatnosti českého státního dluhu s cílovou hodnotou do roku 2018 ve výši šesti let minimálně udržet, případně ho vzhledem k celkově výhodným úrokovým podmínkám ještě prodloužit, jako je to nastaveno v jiných zemích.

Nicméně ministerstvo financí se překvapivě hájí tím, že nelze zcela tvrdit, že výrazněji preferuje právě emise dluhopisů s kratší dobou do splatnosti.

Signalizační riziko

Podle resortu ruku v ruce se zvýšenou emisní činnosti u kratších dluhopisů dochází ke snižováním státních pokladničních poukázek (dluhopisů se splatností do jednoho roku) v oběhu. Jejich stav bude údajně ke konci srpna letošního roku nižší o více než 55 miliard korun oproti začátku září loňského roku.

I toto počínání může mít podle některých názorů svá rizika.

„Klesající průměrná splatnost dluhu může představovat určité signalizační riziko z pohledu zahraničních investorů. Ratingové agentury se totiž soustřeďují většinou právě na splatnost dluhopisového portfolia a změny v emisi pokladničních poukázek pro ně nejsou až tak podstatné,“ řekl LN hlavní ekonom ING banky Jakub Seidler.

„To ukazuje i poslední hodnocení ratingové agentury S&P, která na rostoucí emisi krátkých dluhopisů také upozornila,“ dodal.

Tlak na intervenci ČNB

Další věcí je, že tyto dluhopisy lákají především zahraniční investory, jejichž zvýšený zájem o ně „komplikuje“ práci ČNB. Ta totiž při zvýšené zahraniční poptávce po korunách, za které se nakupují české státní bondy, musela více intervenovat.

„Objemy emitovaných krátkých dluhopisů a objem intervencí ČNB v některých měsících úzce souvisejí, například poměrně vysoké intervence ČNB z ledna tohoto v objemu necelých 60 miliard korun byly do velké míry spojeny s vysokou emisí krátkých dluhopisů ministerstva financí,“ upozorňuje Seidler.

Vysoký podíl dluhopisů v rukou nerezidentů může přinést ještě jeden problém. Spousta z nich drží dluhopisy se záporným výnosem i proto, že se očekává, že ČNB v roce upustí od svého kurzového závazku a jim se investice i přes záporný výnos vyplatí.

„Na konci roku 2017 podle našich předpokladů skončí kurzový závazek ČNB a podmínky na trhu se začnou vyrovnávat. Prémie, která nyní zajišťuje zahraničním investorům kladnou návratnost i při záporných výnosech, se tak výrazně zmenší. Velkou část ze zmíněných 130 miliard tak bude zřejmě muset stát nabídnout domácím investorům, zřejmě i ve formě dluhopisů s delší splatností. A tyto dluhopisy budou pravděpodobně muset nést vyšší výnos, aby takový objem peněz přilákal,“ předpokládá Marek Dřímal.

Autor: