Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Český rozpočet míří pod dozor Bruselu, připustil Nečas

Evropa

  16:00
PRAHA - Země eurozóny postoupí nejspíš na krizovém summitu ve sjednocování do hospodářské a politické unie víc než za posledních deset let dohromady.

Premiér Petr Nečas foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

Česká republika a ostatní státy Evropské unie, které eurem neplatí, se musí během pár hodin rozhodnout, jestli se k hlubší rozpočtové integraci přidají, nebo si nechají plnou suverenitu nad svými veřejnými financemi. V tomto smyslu se má na žádost Německa změnit Lisabonská smlouva.

Přestože jde o omezení rozpočtové suverenity jednotlivých států, ústřední hráči Francie a Německo prosadí změnu tak, aby ji v členských zemích nemusely schvalovat vlády, parlamenty ani se kvůli ní nevypisovala referenda.

Jak chtějí krizi řešit země EU - klikněte pro zvětšení

Zásadní proměnu Evropské unie, kterou politici prohlašují za vyřešení krize a osudovou volbu mezi rozpadem a záchranou eurozóny, schválí jen premiéři a prezidenti. Německo s Francií navrhují a velmi pravděpodobně prosadí unijní kontrolu státních rozpočtů.

Sankce za vyšší schodek

Za schodek vyšší než 3 procenta HDP by všem zemím eurozóny a těm, které se k nim rozhodnou přidat, hrozily automatické sankce. Dohlížela by na ně Evropská komise a vymáhal by je Evropský soudní dvůr v Lucemburku.

Premiér Petr Nečas připouští, že Česko by se mohlo k dozoru nad rozpočty připojit. "O sankcích za rozpočtovou nezodpovědnost jsme připraveni vyjednávat," řekl LN Nečas. 

Záchrana EU

Před pátečním summitem Evropské unie, který by měl zachránit EU a hlavně eurozónu před pádem do ještě vážnějších hospodářských potíží, se šéfové států a vlád zemí unie v Bruselu sejdou na neformální večeři. Za zavřenými dveřmi budou ladit postoje a hledat nástroje ke zvládnutí dluhové krize.

"Pro nás je nepřijatelné, abychom museli do Bruselu posílat návrhy státního rozpočtu ještě dřív, než ho schválí sněmovna. Evropská komise nám nesmí diktovat úpravy rozpočtů. Automatické sankce nám připadají spravedlivější, než kdyby se o nich u každé země vyjednávalo," říká Nečas.

Podobný názor má i ministr financí Miroslav Kalousek, na němž předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nechává řešení krize eura.

"Z Bruselu se nesmí stát připomínkovací místo, odkud nám budou chodit doporučení, co máme dělat s rozpočtem. Proti automatickým sankcím za nezodpovědné hospodaření ale nemám vážnější výhrady," připustil pro LN Kalousek.

Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová.

Kličky před referendem

Pokud by Nečasova vláda na dozor nad rozpočty kývla, může se dostat do složité situace. V koaliční smlouvě se totiž zavázala, že kvůli jakémukoliv přenosu nových pravomocí do Bruselu vypíše referendum.

Paříž a Berlín se ale schválně snaží změny prosadit cestou, která ratifikaci v členských zemích vylučuje. Referendum v Praze do jejich záchranných plánů nezapadá. "Do chvíle, než budeme znát všechny detaily, se nedá říct, jestli půjde o přesun pravomocí," říká Nečas.

ČTĚTE TAKÉ:

Podle německých představ by detaily změny Lisabonské smlouvy měly být připraveny do března. Zatím tak není jisté, jak by vlastně sankce vypadaly. Neobjevil se žádný konkrétní návrh, jestli by země s nadměrným schodkem platila přímo pokutu do evropského rozpočtu, přišla by o peníze z evropských fondů nebo o hlasovací práva v Evropské radě.

Nebo zda by sankce platily i pro státy, které se do schodků dostanou kvůli těžké recesi. Vyjasněná není ani role dozorujícího Evropského soudního dvora v Lucemburku.