Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Co se stane, když půjčíme, a co když ne

Ekonomika

  8:01
PRAHA - Vláda premiéra Petra Nečase bude v následujících dnech muset udělat zásadní rozhodnutí. Připojí se Česko k ostatním členským zemím a poskytne finanční půjčku na záchranu eurozóny, či nikoliv? Jaká rizika toto rozhodnutí obnáší? Lidové noviny přináší několik otázek a možných odpovědí, které budou hrát v rozhodování o poskytnutí půjčky roli.
Rozpad eurozóny (ilustrační foto)

Rozpad eurozóny (ilustrační foto) foto: Reuters

OTÁZKY A ODPOVĚDI

  • V případě, že se země zaváže přispět prostřednictvím MMF na stabilizaci eurozóny, bude muset tyto peníze okamžitě zaplatit?

Vlády členských zemí EU se zavazují k poskytnutí záruk za úvěry zadluženým zemím. Peníze by musely zaplatit až v případě, že by tyto země nebyly schopné úvěry splácet.

  • Jaká je pravděpodobnost, že k nesplácení úvěrů dojde?

Přesná odpověď neexistuje. Nicméně trhy ani ratingové agentury evropským dlužníkům moc nevěří. Zatímco ratingové agentury opakovaně hrozí snížením úvěrového hodnocení jednotlivých zemí (včetně Německa a Francie), investoři požadují za dluhopisy zadlužených zemí vysoké úroky. To naznačuje, že mají pochybnosti o schopnosti dlužníků své závazky splácet.

  • Hrozí, že Česko přijde o 90 miliard korun, když se rozhodne půjčku na záchranu eurozóny poskytnout?

Tolik peněz bychom ztratili pouze tehdy, kdyby dlužníci nesplatili ani část z budoucích úvěrů, a veškeré záruky by tedy propadly. Takový scénář je ale velmi nepravděpodobný.

  • Když budeme souhlasit s poskytnutím peněz MMF, ale později je budeme potřebovat, můžeme je stáhnout zpět?

Půjčky MMF obvykle obsahují tzv. inkasní doložku, která věřitelům umožňuje získat půjčku zpět. V tomto případě ale není jisté, podle jakých pravidel se bude správa půjček řídit. Její mechanismus totiž nevzešel z MMF, ale z Bruselu. Zatím nebylo stanoveno, jestli o poskytování půjček bude rozhodovat vedení MMF, nebo Evropské unie.

INFOGRAFIKA: Kolik peněz mají země půjčit MMF?

GRAFIKA: Kolik peněz mají jednotlivé země EU půjčit MMF

  • Když Česko odmítne zavázat se k půjčce MMF, bude "černou ovcí" EU?

Na oznámení definitivního stanoviska o připojení se k půjčce či nikoliv mají jednotlivé členské země ještě několik dní čas. Rezervovaný postoj ale již vyjádřilo několik zemí. Dokonce i německá centrální banka Bundesbank oznámila, že její rozhodnutí o tom, zdali peníze ze svých rezerv uvolní, bude záviset na ochotě ostatních členů eurozóny.

  • Hrozily by Česku za neposkytnutí finanční pomoci eurozóně nějaké sankce?

Česko není povinné na záchranu eurozóny jakkoliv přispívat, jeho účast je zcela dobrovolná. Představitelé domácích podniků se ale obávají, že kdyby Česko odmítlo zaplatit, jejich firmy by pocítily "odplatu" v podobě diskriminace v evropských veřejných zakázkách.

  • Je reálné, aby skutečně došlo k případné ekonomické izolaci Česka?

Pravděpodobné to není. V podmínkách globalizované ekonomiky jsou domácí podniky součástí nadnárodních koncernů nebo alespoň jejich dodavatelských řetězců. Izolaci navíc brání i dohody o volném trhu v rámci EU.

  • Může se Česko na základě odmítnutí finanční pomoci eurozóně ocitnout v "pomalejší" části Evropy?

Smlouva o poskytnutí půjčky eurozóně nemá přímou souvislost s dalším uspořádáním EU. Plán lídrů EU na zpřísnění fiskální disciplíny, který skutečně může k dvourychlostní Evropě vést, je separátní dohodou.

Argumenty pro a proti

Pro a proti 90 miliardové půjčce eurozóně - grafika

  • Prohloubila by případná půjčka deficit státního rozpočtu, resp. zadlužení země?

Ne nezbytně. Primárně se počítá s tím, že prostředky by byly poskytnuty z devizových rezerv České národní banky. Ta by se tak zbavila zhruba desetiny veškerých rezerv. Kdyby ale ČNB prostředky odmítla poskytnout, na což má zákonné právo (není podřízena vládě), musela by vláda hledat peníze ve veřejných rozpočtech. V případě realizace záruk za úvěry by došlo k prohloubení českého dluhu.

  • K čemu potřebuje ČNB devizové rezervy?

Devizové rezervy slouží k tzv. měnovým intervencím. Centrální banka jimi ovlivňuje směnný kurz koruny vůči ostatním měnám. Když je koruna příliš slabá, ČNB ji za devizy nakupuje. Naopak když je koruna příliš silná, centrální banka ji prodává a nakupuje zahraniční měny.

  • Jaký dopad by mohlo mít snížení devizových rezerv o zhruba desetinu?

Záleží na budoucím vývoji finančních trhů. V případě otřesů eura může docházet k výrazným výkyvům směnného kurzu koruny, což by znevýhodňovalo zejména české exportéry. Měnové intervence ČNB by mohly alespoň částečně podmínky domácím firmám zlepšit. Je proto strategické si v nejisté době držet spíše větší množství devizových rezerv.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!