Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Eurofondy dávají i skrytě berou. O co jsme přišli kvůli penězům z EU

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Vstup Česka do Evropské unie v roce 2004 přinesl stovky miliard korun a desítky tisíc pracovních míst. O co ale země kvůli evropským penězům přišla a co bude dál?
Evropské dotace – ilustrační foto.

Evropské dotace – ilustrační foto. foto: Lidovky.cz

Čísla o příjmech a výdajích rozpočtu Evropské unie za dobu našeho desetiletého členství připomínají propočty NASA. Podle údajů ministerstva financí Česko z rozpočtu Evropské unie ke konci roku 2013 získalo 676,2 miliardy korun. Naopak země do unijního rozpočtu odvedla 342,8 miliardy, výsledná bilance je 333,4 miliardy korun v náš prospěch.

Dopad do reálné ekonomiky měly tyto peníze obrovský. To dokládají desítky tisíc pracovních míst, které díky těmto prostředkům vznikly. Namístě je ale i otázka, jakou perspektivu mají mnohé Evropou podpořené projekty. Stanou se pevnou součástí ekonomiky a budou sloužit i dalším generacím, nebo šlo jen o krátkodobý boom, který spolu se snižováním přílivu peněz z Bruselu vyšumí do ztracena a zbude jen řada deziluzí?

Museli bychom posuzovat asi každý projekt zvlášť, ale u těch, jejichž náplní byla různá školení či kurzy a v nichž se z fondů hradilo všechno včetně mezd, se dá očekávat pesimistický scénář.

Třetinu spolkne zemědělství

Ale zpět k číslům. Zhruba dvě třetiny získaných peněz Česko dostalo přes tzv. strukturální fondy a Fond soudržnosti. Z těchto peněz se platí například výstavba dopravní infrastruktury, různé programy na podporu zaměstnanosti či rozsáhlé projekty státní správy.

Téměř celou zbývající třetinu spolkne zemědělství v rámci tzv. Společné zemědělské politiky. Zhruba jedno až dvě procenta z celého objemu pak ještě připadá na tzv. komunitární programy, kam patří například program Erasmus, v jehož rámci se mohou studenti či učitelé dostat do zahraničí. Ze všech vlivů fondů na ekonomiku je asi nejmarkantnější zaměstnanost. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytlo LN studii mapující dopady peněz z fondů EU na tvorbu nových míst. „V letech 2004 až 2006 bylo vytvořeno téměř 46 000 pracovních míst. V dalším období (2007– 2013) pak hodnota počtu nově vytvořených pracovních míst dosáhla 82 400,“ uvádí studie MMR.

Kolik peněz získalo Česko a EU.

Co už studie nepokrývá, je návazná zaměstnanost. Projekty obvykle potřebují různé dodavatele z řad firem i jednotlivců, jimž by se bez existence fondů dařilo hůře, protože by jednoduše neměli zakázku. Kdyby se tyto vlivy započetly, celkový dopad evropských peněz na zaměstnanost by ještě vzrostl.

Kromě pracovních míst také vznikly projekty, které si lze „osahat“. Patří mezi ně mimo jiné velké projekty eGovernmentu, zejména známá trojice Základní registry, datové schránky a Czech POINT. Pro běžné občany, kteří sami nepodnikají, zřejmě největší přínos znamená Czech POINT, který u řady agend odboural nutnost obíhání úřadů.

Co je a co není vidět

Na přísun peněz z evropských fondů je ale třeba podívat se z více úhlů pohledu. Že se někde něco postaví a lidé najdou práci, pokud se do ekonomiky nalijí stovky miliard, je celkem očekávatelný efekt, stejně jako občasné plýtvání či korupce. Problémů je ale více. Jejich paralela se dá najít v textu, jehož autorem je francouzský ekonom a politik 19. století Frédéric Bastiat.

V eseji Co je a vidět a co není vidět používá příměr s rozbitým oknem. Jestliže někdo rozbije výlohu, zpravidla se najde někdo, kdo přijde na to, že díky rozbitému oknu bude mít práci sklenář, což je vlastně pro ekonomiku dobře. Problém je, že majitel obchodu s rozbitou výlohou si chtěl koupit nový oblek, který si nekoupí, protože musí koupit nové sklo. Ve výsledku společnost není bohatší o nové okno (to už měla a stačilo ho nerozbít), ale chudší o nový oblek, který vůbec nevznikl. Zpravidla to napadne jen málo lidí, protože oblek jednoduše není vidět.

ČTĚTE TAKÉ:

Podobně u fondů EU nikdy neuvidíme, co by vzniklo, kdyby peníze nebyly přerozděleny prostřednictvím rozpočtu EU. Jde zpravidla o peníze německých daňových poplatníků, protože Německo do evropského rozpočtu přispívá nejvíce. Do Německa také směřuje kolem třetiny českého exportu.

Peníze, které přitekly formou evropských fondů, by bez EU nikam nezmizely. Zůstaly by německým firmám a občanům, kteří by měli více na investice i na spotřebu. Jelikož obě ekonomiky jsou značně provázané, je pravděpodobné, že by pozitivních dopadů na Česko bylo dost i bez fondů.

Další problém se týká zaměstnanosti. MMR ve studii například uvádí, že kolem poloviny všech uchazečů o veřejně prospěšnou práci bylo podpořeno evropskými penězi. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že tyto práce obvykle spočívají v úklidu veřejného prostoru. Zvýšení kvalifikace uchazeče v rámci takovéto práce je minimální nebo žádné.

Euro a spořící prasátko (ilustrační foto)

Takové zaměstnání může bez problému fungovat, dokud přitékají další dotace. Jelikož však příliv peněz z fondů EU bude postupně slábnout spolu s tím, jak poroste česká ekonomika, je docela dobře možné, že lidé vykonávající veřejně prospěšné práce (podle statistik takovýchto lidí fondy podpořily přes 17 tisíc) nakonec o tuto práci přijdou.

Bez fondů by se peníze neztratily

Zhruba stejný problém se týká řady neziskových organizací a obecně všech projektů, v nichž jsou z fondů EU hrazeny mzdy a další provozní náklady a které by bez fondů nevznikly. Co s těmi lidmi bude, až dotace přestanou přicházet? V řadě oborů by neměl být problém se uchytit i na volném trhu, v případě výzkumu a vědy asi spíše v zahraničí, protože veřejné finance České republiky nebudou s to dodat stejný objem peněz jako fondy EU.

Problém mohou mít i lidé, kteří se živí velmi specifickou činností nazvanou administrace fondů. Tato dovednost je natolik specifická, že je použitelná leda u fondů samotných, nikde jinde takový specialista uplatnění nenajde.

Obecně se pak evropské dotace tváří jako něco jiného než třeba dotace ze státního rozpočtu. Ale princip je stejný – na straně jedné jsou plátci daní, na straně druhé příjemci veřejných peněz (často se tyto skupiny prolínají). Mezi nimi je centrální rozpočet, který peníze přerozděluje. Evropské fondy tak ve výsledku výrazně rozšiřují počet lidí, kteří jsou mnohdy doslova existenčně závislí na platební schopnosti státu, resp. Evropské unie.

S ohledem na rozsáhlé problémy v oblasti veřejných financí, kterým řada států čelí, je celkem logická otázka, jestli je tak objemné přerozdělování správný trend. Navíc, jak už bylo zmíněno, je třeba si uvědomit, že bez fondů by se peníze neztratily, jen by se využily jinak. Jak, to už nezjistíme.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...