Ilegálně zaměstnaných cizinců přibývá, hrozí etnické konflikty

Vyplývá to z materiálu, který mají LN k dispozici a který na svém dnešním zasedání projedná vláda.

Úřady práce v letošním prvním pololetí zkontrolovaly celkem 5880 českých firem, z nichž více než tisícovka zaměstnává zahraniční pracovníky. Z celkového počtu necelých 14,5 tisíce zkontrolovaných cizinců bylo více než šest tisíc zaměstnáno v rozporu se zákonem.

Práce načerno *Lidem pracujícím načerno hrozí pokuta až 10 000 korun *Zaměstnavatelům dávajícím práci lidem načerno hrozí pokuta až 5 milionů korun *Navíc ten, kdo pracuje načerno a je zároveň veden jako nezaměstnaný, bude vyřazen z evidence uchazečů o práci. Tam může být znovu zařazen až po uplynutí 6 měsíců. Zdroj: MPSV

Pracovní povolení chybělo více než 2200 z nich. Dalších téměř 3800 cizinců, kteří pro práci v České republice nepotřebují pracovní povolení, nebylo zaměstnavatelem nahlášeno na příslušeném pracovním úřadě. Počet kontrol se meziročně zvýšil o necelých 40 procent, ale nezákonně zaměstnaných cizinců bylo téměř o 130 procent více.

Loni ve stejném období totiž úřady zkontrolovaly zhruba 10,5 tisíce zahraničních zaměstnanců, z nichž 1157 nemělo pracovní povolení a 1486 nebylo nahlášeno na úřadu práce.

Za tato pochybení udělily letos kontrolní útvary úřadů práce celkem 600 pokut ve výši 32,3 milionů korun. Loni v prvním pololetí přitom úřady rozdělily 459 pokut v celkové výši přesahující 14,6 milionů korun. Letošní první půlrok dokonce ve výši udělených pokut předčil celý loňský rok, kdy pokuty dosáhly výše 30,2 milionů korun.

V letošním roce se změnila i struktura nelegálních zaměstnanců podle oborů. Zatímco loni bylo nejvíce cizinců bez pracovního povolení zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu (641) následovaném stavebnictvím (540) a administrativou (525), letos se pořadí změnilo.

V prvních šesti měsících letošního roku pracovalo nejvíce zahraničních zaměstnanců v administrativě (1135). Teprve pak, s odstupem následuje stavebnictví (442) a zpracovatelský průmysl (334).

Hrozí rasistické konflikty
Práce na černo a nelegální pobyt cizinců je přitom velkou přítěží nejen pro státní finance, ale stává se i společenským problémem.

"Lidé bez pracovního povolení nejenže neplatí to, co by měli platit, ale navíc částečně zaujímají místo legální ekonomice, která by za normálních okolností mohla zaměstnat lidi, kteří jsou nyní nezaměstnaní," řekl Marek Hatlapatka, analytik makléřské firmy Cyrrus.

Dobrovolné návraty Do druhé fáze projektu dobrovolných návratů se k 6. listopadu 2009  registrovalo celkem 172 zájemců. Mongolsko 100 zájemců Vietnam 38 zájemců Uzbekistán 18 zájemců Indonésie 6 zájemců Ukrajina 5 zájemců Gruzie 2 zájemci Moldavsko 1 zájemce Makedonie 1 zájemce Tádžikistán 1 zájemce

Lidé bez pracovního povolení totiž neplatí nejen daň z příjmu, ale ani sociální a zdravotní pojištění. Dalším problémem u nelegálních cizinců může být zvýšená kriminalita a negativní sociální dopady rozdmýchávající národnostně-etnické konflikty.

I z těchto důvodů rozjelo v polovině února ministerstvo vnitra program takzvaných dobrovolných návratů. V jeho rámci mohli legálně pobývající cizinci požádat stát o přípěvek na návrat domů.

Jako návdavek dostali motivační příspěvek ve výši 500 eur. V první fázi projektu využilo pomoc státu k návratu domů 1871 lidí. Do druhé fáze se zatím přihlásilo 172 lidí.