17. ledna 2010 12:47 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Jsme zadluženi víc, než si myslíme, říká bankéř ČNB

Pavel Řežábek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Řežábek | foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny

Situace ve veřejných financích je velmi vážná, tvrdí vrchní ředitel České národní banky (ČNB) Pavel Řežábek, jeden ze sedmi členů její bankovní rady. Politici podle něj měli začít šetřit už před šesti lety.


Mluví se o tom, že ČNB už bude muset začít zvyšovat úrokové sazby. Jaký je váš názor?
Jsem spíš zastáncem částečného vyhlazení sazeb a hledání obecného trendu. Loni na podzim začaly významné diskuze o tom, že se bude muset zpřísňovat měnová politika, že v rámci předchozího uvolnění, kdy se poskytlo obrovské množství zdrojů do bankovního sektoru a stahování likvidity zatím nezačalo, tak další uvolňování sazeb jsem nepovažoval za nutné. Co se týče vazby na inflaci, tak se situace dostala do stadia, kdy mírné snižování sazeb mělo minimální dopad na komerční sazby. Transmisní mechanismus sice funguje, ale jeho dopad je díky zvyšování marží bank výrazně omezený. Proto jsem spíš prosazoval, abychom si nechali manévrovací prostor, kdyby do ekonomiky přišla situace nazývaná "W", to znamená druhý propad. Po prosincovém snížení se navíc prokázalo, že u depozit se sazby snížily a na komerčních úvěrech byl dopad zanedbatelný.

Do poloviny loňského roku jste byl pro snižování sazeb, od poloviny roku jste byl proti. Jaké argumenty převážily v radě pro snížení sazeb?
Budu hovořit za sebe. Dospěl jsem k názoru, že další výraznější negativa už nebudou do české ekonomiky přenášena. Proto pro mě další snížení sazeb nebylo prioritou. Ukazuje se, že ekonomika se stabilizovala a dostali jsme se na nějakou hladinu nominálních a reálných veličin, takže jakýkoli zásah je může rozkolísat. Proto je pro mě prioritou stabilita. Při výhledu zvyšování sazeb – dle mého názoru v relativně krátkém horizontu – by ponechání sazeb na o něco vyšší úrovni, než je ta aktuální, pak znamenalo zvyšování sazeb v delším časovém horizontu.

Jaký je tedy výhled?
Prognóza, kterou máme k dispozici, hovoří o relativně brzkém zvyšování sazeb na relativně vysoké hladiny. Když se podíváme, kolik máme ročně zasedání, a kolik těch zvýšení by muselo být, aby se sazby dostaly na prognózované, tak to by prakticky znamenalo zvyšování sazeb na každém druhém zasedání. Proto jsem si kladl otázku, zda je vhodnější jít ještě do snížení sazeb, a pak v krátkém odstupu do zvýšení, nebo sazby ekonomice ponechat na pevnějším základu. A co se týče inflačního cíle, je otázka, jaké instrumenty by musely být použity, abychom v relativně krátkém období inflaci vytlačili až na dvě procenta, abychom byli na cíli. Na to by zvyšování o 25 bodů nemohlo stačit.

Celý článek čtěte v sobotním vydání deníku