„Hospodářská kriminalita roste na celém světě i v Česku. Pachateli jsou jak bílé límečky, tak třeba skladníci,“ shrnul Jiří Moser, řídící partner společnosti PwC Česká republika, výsledky šestého celosvětového průzkumu.
Společnost PwC zjišťuje stav hospodářské kriminality každé dva roky, jde o nejrozsáhlejší studii svého druhu na světě. V letošním průzkumu odpovídaly téměř čtyři tisíce firem ze 78 zemí ze všech oblastí ekonomiky. Z Česka bylo do průzkumu vybráno 84 firem. Výběr proporcionálně reprezentoval odvětvovou i majetkovou strukturu celého hospodářství.
Hospodářská kriminalita v Česku letos vzrostla z předloňských 24 procent na 29 procent. Znamená to, že 29 procent tuzemských podniků se v praxi stalo obětí ekonomických deliktů.
Pozor na sociální sítě
Nejčastějším typem hospodářské kriminality v Česku zůstává krádež či zpronevěra majetku firmy jejími zaměstnanci. Potvrdily to tři čtvrtiny postižených firem. Je to víc než světový (72 procent) i evropský (69 procent) průměr. Společně s počítačovou kriminalitou se zpronevěra nejvíce podílí na nárůstu společností postižených hospodářskými zločiny.
ČTĚTE VÍCE: |
„Tento výsledek není překvapením, neboť zpronevěra je zpravidla lépe odhalitelná než jiné typy podvodů. Zcela nepochopitelné je však přesvědčení většiny firem v Česku, že se s hospodářskou kriminalitou v následujícím roce nesetkají,“ uvedl Michal Kohoutek, ředitel Forenzního oddělení firmy PwC ČR.
Hospodářská kriminalita v Česku roste.
Vzrostla a dále poroste počítačová kriminalita. Je to typ zločinu s relativně nízkým rizikem, protože pachatel nemusí být na místě činu, působí třeba i ze zahraničí. Vyšetřování pak komplikují odlišné právní předpisy různých zemí. A výnosy jsou vysoké. Nově se objevují i zločiny připravené za pomoci sociálních sítí. Více než polovina tuzemských firem ale používání sociálních sítí nesleduje.
Zločiny páchané klávesnicí považuje za velké riziko 30 procent firem, byť ve skutečnosti postihla počítačová kriminalita v Česku jen 13 procent podniků. Naopak jen čtvrtina firem považuje za velký problém zpronevěru. Ve skutečnosti ale právě tento zločin je příčinou ztrát 75 procent postižených podniků. „Firmy zpronevěru podceňují, protože se domnívají, že ji snadno odhalí,“ dodal Kohoutek.
ČTĚTE VÍCE: |
Škody způsobené hospodářskou kriminalitou v Česku jdou do stovek milionů korun. Celkem 38 procent dotázaných firem přiznalo v uplynulých dvanácti měsících škody vyšší než dva miliony korun, osm procent firem pak škody převyšující sto milionů korun. Škody ale nejsou jen finanční. Čtvrtině firem hospodářská kriminalita poškodila dobrou pověst, ve více než dvou třetinách firem se zhoršila pracovní morálka zaměstnanců.
Nejčastěji loupí zaměstnanci
Pachateli jsou nejčastěji, ze 67 procent, vlastní zaměstnanci. „Průměrný pachatel v Česku působí na úrovni středního managementu a je 30 až 40 let starý,“ řekl Moser. Na rozdíl od jiných zemí se české firmy dovedou s pachateli rázně vypořádat.
V 81 procentech případů byli pachatelé z řad zaměstnanců propuštěni. U externích pachatelů byly v 71 procentech případů ihned ukončeny obchodní vztahy. V této oblasti tuzemské firmy radikálně přitvrdily, před dvěma lety zrušily obchodní vazby jen ve 30 procentech případů.
