Na konci února se sedmičlenná komise radila, jaké kandidáty poslat do druhého kola výběrového řízení. Volil se šéf Institutu plánování a rozvoje (IPR) – nástupnické organizace výše zmíněného úřadu ovlivňujícího třeba to, kde bude v Praze zeleň a kde stavební parcela.
Ve hře byl i postup Bořka Votavy k ústnímu pohovoru. Nenápadného odborníka, který v éře primátora Pavla Béma stál ve stínu známějších magistrátních úředníku Jiřího Tomana (investice) a Petera Ďuricy (majetek).
Jeho portfolio přitom bylo mimořádně důležité. Ve známých policejních odposleších z roku 2007 je územní plán častým tématem - lidé kolem exprimátora Béma a podnikatele Romana Janouška se nad ním často scházeli a radili.
Praha vybrala superúředníka pro investice. O miliardy i Blanku se bude starat Prajer |
I proto byl zřejmě Bořek Votava – který dnes podle svých slov podniká jako autorizovaný inženýr pozemních staveb –, pro některé lidi ve výběrové komisi nepřijatelný. Podle informací serveru Lidovky.cz se proti jeho postupu v soutěži postavil člen komise Ladislav Lábus, známý pražský architekt a děkan Fakulty architektury ČVUT. Komise o postupujících rozhodovala po prostudování jejich koncepcí rozvoje institutu.
„Pan Lábus odmítl Votavův postup do druhého kola. Pohrozil svým odchodem z komise, mohl z toho být skandál,“ popsal zdroj obeznámený s děním při výběru ředitele IPR. Tím se v konkurenci jedenácti uchazečů nakonec stal architekt a pedagog z ČVUT Petr Hlaváček.
O vyřazení možná až nečekaně silného soupeře zřejmě opravdu rozhodlo silné slovo Ladislava Lábuse, oceňovaného například za rekonstrukci pražského paláce Langhans či akademickou činnost třeba v oblasti revitalizace sídlišť.
INSTITUT PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE
|
Lábus o svém čtvrt roku starém manévru mluvit nechtěl. „To je interní věc. Vůbec se k tomu nechci vyjadřovat,“ odpověděl. Další členka komise – pražská primátorka Adriana Krnáčová (za ANO) – si na podrobnosti soutěže podle svých slov nevzpomíná.
Předseda komise a náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ) o věci také mluvit nechtěl s tím, že rozhodci podepsali závazek mlčenlivosti. Na webu IPR zveřejnili vítěze a vize kandidátů, s nimiž soutěžili v prvním kole.
Bořek Votava byl jediným z jedenácti uchazečů, který se zveřejněním své koncepce nesouhlasil. Lidovky.cz jej oslovily s žádostí o vysvětlení, co bylo jeho motivací pro návrat do úřadu, z něhož musel na začátku roku 2011 – tedy už za vlády primátora Bohuslava Svobody (ODS) – odejít.
Nejde o první pokus, kdy se na magistrát snaží do vlivných funkcí dostat lidé z okolí Pavla Béma. Před několika dny server Lidovky.cz upozornil na nepodařený comeback Jiřího Tomana, přezdívaného Sumec, který za Bémova primátorování vedl mocný investiční odbor.
Votava: Pět let se tu nic nedělo
„Ti, kteří něco dokázali, jsou nyní dehonestovaní. Přitom pět let se jen mluvilo, nic se nepřipravilo. Ptáte se na motivaci lidí k návratu: asi by chtěli, aby město nějak fungovalo. Jsou to lidé, kteří věci rozumějí a něco za nimi zůstalo,“ popsal Votava. Podotkl, že na Útvaru rozvoje města měl výsledky i s nižším rozpočtem oproti nástupnické organizaci IPR.
„Když jsem byl ve funkci, udělali jsme koncept územního plánu hlavního města Prahy, který TOP 09 zrušila (tehdy v koalici s ODS, rok 2012 – pozn. red.). Připravili jsme také plán ochrany památkového dědictví UNESCO. Za posledních pět let se nepřipravilo nic. To byla moje motivace. Nic jiného v tom roli nehrálo,“ uvedl Votava.
ÚZEMNÍ PLÁN
|
Změny územního plánu připravované ještě za Bořka Votavy před třemi roky zajímaly ostravskou kriminálku, k obviněním v této věci však nikdy nedošlo.
Policisté tehdy na pražském magistrátu konkrétně zjišťovali informace o seznamu 240 území zanesených do konceptu územního plánu. Šlo převážně o pozemky, o jejichž využití měli někteří podnikatelé jiné představy než plánovači z Útvaru rozvoje města. Parcely by se podle těchto vizí mohly stát například novými satelitními městečky.
Lidé přímo z úřadu tehdy pod příslibem anonymity popisovaly developerské zájmy ze začátků pořizování územního plánu kolem roku 2007. Přání podnikatelů v té době údajně putovaly k úředníkům z ÚRM v pověstných modrých deskách.
Bořek Votava však takovou praxi odmítl už před třemi lety a ovlivňování územního plánování na jeho úřadu vylučuje i dnes. Podle něj existovalo příliš mnoho mechanismů, které měly nekalému jednání zabránit. Zpochybňuje obecně i korupční étos kolem doby, kdy Prahu řídil Pavel Bém a zřejmě i Roman Janoušek.
„Jestli Pavel Bém kamarádil s nějakým lobbistou… Mně taky volala spousta lidí, kteří měli pozemky, ale já jsem nebyl ten, kdo to ovlivňoval. Změny územního plánu a takové věci chodily přes řadu stanovisek dotčených orgánů státní správy a schvalovalo je zastupitelstvo hlavního města,“ dodal Votava.