Až druhou možností je použití Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), do kterého je zapojena celá unie. O další pomoci pro Řecko bude ve čtvrtek a pátek jednat summit EU.
"My preferujeme použití prostředků primárně z EFSF, to znamená z nástroje eurozóny. Mimo jiné proto, že je tam k dispozici ještě 90 procent objemů prostředků, které tento mechanismus má," řekl premiér. Naopak ve fondu EFSM je podle Nečase nyní jen 15 procent finančních prostředků.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Zhruba 85 procent prostředků již bylo čerpáno a my jsme přesvědčeni, že by tady měla být nechána nějaká rezerva, protože tento druhý nástroj EFSM se týká i nečlenských zemí eurozóny. A protože těch je pořád dost i v EU, tak jsme přesvědčeni, že primárně by měly být čerpány prostředky z EFSF," dodal Nečas.
Plán moc racionální není
Nečas budoucí úspěšnost plánu na záchranu zadluženého Řecka dnes nechtěl blíže hodnotit. Premiér nicméně podotkl, že podle jeho osobního názoru se "racionální" neukáže.
ČR by se v případě svého možného zapojení nepodílela přímo na půjčkách Aténám, nýbrž na garancích z mechanismu EFSM. ČR sice eurem neplatí, ale EFSM se účastní stejně jako všech zbývajících 26 členských států EU.
Případný podíl ČR na pomoci Řecku by měl podle ministra financí Miroslava Kalouska formu záruk za půjčky z fondu EFSM a činil by zhruba 3,5 miliardy korun. Češi by je ale museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili.
"Domnívám se, že pokud by se mělo rozhodnout o mezinárodní pomoci, mělo by to jít výlučně ze záchranného fondu eurozóny, nikoli ze záchranného fondu celé Evropské unie," řekl v pondělí Kalousek, podle kterého je Praha vůči možnému zapojení do zvažovaného druhého záchranného balíku pro Řecko zdrženlivá.
Česko už poskytlo garance za 7,7 miliardy korun pro Portugalsko a 6,7 miliardy korun pro Irsko. U nich je nicméně pravděpodobnost, že by půjčky nesplatily, zřejmě o poznání menší než u Řecka.
