19. srpna 2015 12:30 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Některé Čechy dělí od pádu do chudoby jen stokoruny, tvrdí Social Watch

Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA Řadu lidí v Česku dělí od chudoby jen stokorunové rozdíly. Půl milionu obyvatel nemá ani životní minimum. Země se loni sice dostala z ekonomické stagnace, v přibližování k evropskému průměru ale ztrácí.

Vyplývá to z výroční zprávy za loňský rok o situaci v Česku, kterou ve středu představili autoři z české pobočky mezinárodní sítě Social Watch. Z jejich materiálu dále plyne, že terčem nesnášenlivosti se v Česku místo Romů stali islám a migranti.

Česko patří mezi země s nejnižší mírou takzvané příjmové chudoby. Její hranice je na 60 procentech mediánu mzdy. Velké množství lidí je ale těsně nad limitem a od pádu do chudoby je dělí jen pár stokorun měsíčně.

SOCIAL WATCH

  • Mezinárodní síť vznikla v roce 1995. Chce dohlížet na dodržování závazků, které státy přijaly na konferencích OSN o chudobě a o ženách. 
  • Zastřešuje několik stovek organizací a institucí z desítek zemí. 
  • Členové se zaměřují na boj s chudobou, rasismem a diskriminací, na ochranu životního prostředí či na hájení lidských práv. 
  • Českou koalici Social Watch tvoří devět organizací - Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost, Eurosolar, Educon a Alternativa 50+.

„V roce 2014 konečně byla přerušena recese a ČR vykázala růst, který byl ale nižší než v přecházejících obdobích. ČR v přibližování k průměru EU ztratila mnoho let. Teď je naděje, že se konvergence znovu obnoví,“ uvedla ekonomka Ilona Švihlíková. Podle ní se země ocitla „v pasti středně příjmových zemí“ a vláda by měla vymyslet, jak to překonat.

Jedním ze znaků je podle Švihlíkové odliv dividend. Loni na nich z Česka odteklo 219 miliard, je to zatím nejvyšší suma. Od roku 2006 je odliv vyšší než investované částky, podle ekonomky se tak už vyčerpal „model lákání zahraničních investorů“. 

Dopadá to i na mzdy, i když zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně. „Narušila se proporce mezi zisky a mzdami,“ podotkla Švihlíková.

Kvůli prosazování rovných šancí pro muže a ženy zavládl loni mírný optimismus, který se ale postupně vytrácí. Kabinet sice zřídil post ministra pro lidská práva, zmínil rovné příležitosti několikrát v koaliční smlouvě a programu a přijal i strategii do roku 2020, s přijetím konkrétních kroků ale váhá. Týká se to třeba volební novely s rovnoměrným zastoupením žen a mužů na kandidátkách, uvedla Veronika Šprincová.

Podobná situace podle Tomáše Tožičky panuje v oblasti lidských práv. „Prohlášení k podpoře lidských práv uvnitř ČR i navenek byla příslibem, bohužel zůstala jen v rétorické rovině,“ uvedl. Vláda například uváděla, že ČR chce lidem v tísni pomáhat hlavně v jejich zemích. Do rozvojové pomoci putuje 0,11 procenta HDP, a ne 0,33 procenta, jak se Česko při vstupu do EU zavázalo, dodal Tožička.

Podle zprávy přibývá nesnášenlivosti, jen nenávistné výpady vůči Romům vytlačila islamofobie a téma migrace.