25. května 2019 11:00 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Nelegální domácí pálenka teče proudem. Zvedá tak celkovou produkci až na dvojnásobek

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Praha V průměru takřka osm milionů litrů slivovice a jiných destilátů v přepočtu na 38procentní obsah alkoholu si lidé ročně v Česku nechají vypálit ze svého ovoce v pěstitelských pálenicích. Oficiálně a po zaplacení daně. Po připočtení nelegální domácí výroby je ovšem skutečná produkce vlastních pálenek až dvojnásobná.

Vyplývá to z podkladů, které tuzemské Unie výrobců a dovozců lihovin a Unie destilatérů připravily v souvislosti s aktuálními debatami o sjednocení pravidel pro „domácí“ pálení v Evropské unii.

Množství pálenky, kterou si lidé doma načerno ze svého ovoce vyrobí, představuje 50 až sto procent oficiální výroby v celkových 560 fungujících pálenicích, které jediné mohou ze zákona lidem vlastní úrodu zpracovávat.

„Záleží na regionu. Na střední a jižní Moravě je vlastní kvas a pálenka z vlastní úrody takový folklor, tam leckde soukromá výroba i převyšuje legální produkci z pálenic. Ale celkově nelegální výroba záleží rok od roku víc na počasí a velikosti úrody,“ reaguje šéf Unie destilatérů Václav Šitner.

Stát loni vybral na spotřební dani od průmyslových likérek a velkých producentů lihovin necelých 7,4 miliardy korun (při plné sazbě 285 korun na litr čistého alkoholu) a k tomu z pěstitelského pálení (při poloviční sazbě) díky loňské špičkové úrodě ovoce nadprůměrných víc než 590 milionů. To zhruba odpovídá po přepočtu na alkohol s obsahem 38 procent lihu prodeji 68 milionů litrů klasických (průmyslových) lihovin a přes deset milionů litrů destilátů vyrobených lidem z ovoce v pěstitelských pálenicích.

Jak se pálí kořalka v Česku.

Domácí pálení má tradici

Úměrně tomu bylo loni zřejmě vyšší i nelegální domácí pálení. Daňový únik ve výši několika set milionů korun u nás ale těžko někdo výrazně sníží.

Vlastnictví destilační kolony totiž není v Česku trestný čin, a i když zákon povoluje vypálit na domácnost maximálně 30 litrů čistého alkoholu za sezonu, celníci, kteří na výběr daně dohlížejí, jen těžko mohou domácího výrobce odhalit.

Přestože směrnice Evropské unie umožňuje domácí výrobu jen při zaplacení spotřební daně, a to minimálně ve výši 50 procent základní sazby pro průmyslové producenty, pravidla se napříč Evropou hodně liší. Například Maďarsko umožňuje za poměrně benevolentních podmínek pálit doma bez daně. Slovensko takovou možnost při splnění některých omezení zavedlo letos.

Rumunsko, předsedající nyní Evropské unii, a další země s tradicí domácí výroby destilátů se pokusily návrhem na zavedení legálního, od daně osvobozeného pálení soukromými osobami pravidla pro všechny členské státy sjednotit. Což zhruba polovina zemí odmítá a česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) návrh na jednání ministrů osmadvacítky minulý týden vetovala. Obává se prý, že takové osvobození soukromého pálení od daně by vedlo k masivní nekontrolované výrobě, riziku další metanolové kauzy a státní rozpočet by zaznamenal ztrátu odhadem až půl miliardy korun. Zároveň by to podle Schillerové vedlo k úbytku prodejů lihovin a destilátů v komerčních zařízeních, a tím pádem i k nižšímu inkasu spotřebních daní.

„Česká republika jde dlouhodobě cestou boje proti nadměrnému užívání alkoholu a závislosti na něm. Vede nás k tomu jak neblahá zkušenost z minulosti v souvislosti s metanolovou aférou, tak statistiky, které Českou republiku v celosvětovém srovnání řadí na nelichotivou druhou příčku ve spotřebě alkoholu na osobu,“ uvedla ministryně.

Hrozba pro oficiální pálenice

Proti legalizaci domácího pálení a jeho osvobození od daně vystupuje i celní správa. „To by vedlo k úbytku, ne-li zániku pěstitelských pálenic, které se podílí na příjmech státního rozpočtu, nebyla by zaručena zdravotní nezávadnost vyrobených destilátů. Dopad do veřejných rozpočtů by byl nejen ve snížení výnosu na spotřební dani, ale i v dalších daňových příjmech, jako je DPH a daň z příjmu,“ varuje Generální ředitelství cel ČR.

Návrh Rumunska odmítá i řada dalších zemí a zjevně nemá velké šance na nezbytné jednomyslné schválení. Což je podle šéfa Unie destilatérů Šitnera jenom dobře, protože i podle něj by to vedlo k dalšímu těžko kontrolovanému šíření domácího pálení.

Zatímco současná úroveň nelegální soukromé výroby může dosahovat hodnoty srovnatelné s oficiální výrobou v pěstitelských pálenicích, průmyslově vyráběné lihoviny mají na černém trhu mnohem menšího konkurenta. Po řadě státem zavedených regulací v souvislosti s metanolovou aférou v roce 2012 klesl u nás podle analýz Unie výrobců a dovozců lihovin podíl nelegálně prodávaných lihovin na celkové spotřebě z tehdejších zhruba 20 procent na nynějších pět.