1. října 2018 18:09 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Systém důchodů je neudržitelný. Penzijní systém potřebuje podle ministerstev změny

Důchod - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Důchod - ilustrační foto | foto: MAFRA - Tomáš Krist

PRAHA České systémy důchodů a sociálních služeb nejsou v příštích desetiletích udržitelné a bude nutné provést jejich reformu. Po nástupu takzvaných Husákových dětí, tedy lidí narozených v 70. letech, do penze a zastavení důchodového věku na 65 letech by deficit penzijní soustavy mohl ročně dosahovat v dnešních cenách téměř 200 miliard korun. Roční výdaje na sociální služby a příspěvky na péči by se do poloviny století mohly zvýšit z nynějších asi 45 miliard na 580 miliard korun. Na konferenci o finančních dopadech stárnutí to v pondělí řekli zástupci ministerstev financí a práce. Na pondělí připadá Mezinárodní den seniorů.

Česká společnost stárne. Život se prodlužuje a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří teď téměř pětinu obyvatel, v polovině století to bude třetina. V loňském roce naděje dožití mužů při narození dosahovala 76 let a žen téměř 81,9 roku, před dvěma desetiletími to bylo u mužů o 5,5 roku méně a u žen o 3,4 roku méně. Pětašedesátiletí muži měli loni před sebou podle statistik 16,1 roku a stejně staré ženy 19,6 roku, v roce 1997 to bylo u obou pohlaví zhruba o tři roky méně. Podle demografů bude přibývat lidí v hodně vysokém věku. V polovině století by mohlo v Česku žít přes milion osob starších 80 let.

Dopady stárnutí v důchodovém systému brzdí postupné odsouvání věkové hranice pro nástup do penze. Ta se každý rok zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL v minulém volebním období rozhodla o zastropování na 65 letech. Výdaje na penze byly v posledních deseti letech vyšší než příjmy z odvodů. Před pěti lety schodek činil zhruba 50 miliard. Nyní je systém díky vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků v malém přebytku.

„Problém s financováním nastane kolem poloviny 30. let, kdy do penze půjdou početné ročníky 70. let a kdy dojde po roce 2030 k zastropování věkové hranice, která je nástrojem reagujícím na prodlužování života. V nejhorších letech by systém mohl generovat deficity až čtyři procenta HDP, což je v dnešních cenách skoro 200 miliard korun,“ řekl Zbyněk Štork z ministerstva financí, kde se zabývá mimo jiné analýzami udržitelnosti důchodového systému.

Podle Štorka není dobré odkládat odpověď, jak by se měl tlak na výdaje řešit. „Nejde o to tvořit katastrofické scénáře, ale mít tyto věci na paměti, aby byl systém stabilní a poskytoval adekvátní náhradu,“ dodal Štork.

K udržitelnosti financování je nutné zajistit příjmy a stanovit výdaje. Možné je převést na důchody víc peněz z rozpočtu, zvýšit odvody, snížit penze či motivovat lidi k tomu, aby pracovali déle. „Čistě zvyšování věkové hranice vlnu silných populačních ročníků nevyřeší, nicméně dokáže tlumit nárazy prodlužování doby dožití,“ řekl Štork. Podle něj je na politickém rozhodnutí, o kolik by měla penze proti předdůchodové výplatě klesnout a kde se najdou zdroje.

Výrazně rostou i náklady na sociální služby. „Zlom nastane okolo roku 2050. Celý systém, který stojí na dotacích od státu či krajů a příspěvcích na péči, je neudržitelný. Pokud se nepřijme razantní reforma v nejbližších letech, systém se zhroutí,“ řekl ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce David Pospíšil. Dodal, že pokud by se sociální služby a příspěvek nereformovaly a nepřiteklo do péče víc peněz - a to hlavně od lidí, po roce 2050 by se výdaje z rozpočtu zvedly na 580 miliard korun. Nyní činí asi 45 miliard.

Podle ministerstva práce by řešením mohly být nové odvody na péči. Stejně jako u sociálního pojištění by zaměstnanec poskytoval třetinu pojistného a zaměstnavatel dvě třetiny. Pracovníka by to měsíčně stálo asi 250 korun, upřesnil Pospíšil. Na zajištění minimálního rozsahu služeb by měl nárok každý bez ohledu na odvedenou sumu, tedy podobně jako u zdravotní péče. Lidé či jejich rodiny by se měli nejspíš také víc podílet na úhradě pobytu v domovech pro seniory z majetku, který člověk za život nashromáždil.

ČTK