Vyplývá to z pozměňovácího návrhu k novele zákona o státním rozpočtu na letošní rok, která zvyšuje schodek na půl bilionu. Návrh podal premiér Andrej Babiš (ANO) jako poslanec.
Schodkem státního rozpočtu by se mohla zabývat mimořádná schůze 24. června, navrhuje Schillerová |
Původně vláda navrhovala zvýšit jen výdaje u Všeobecné pokladní správy. V rámci ní chtěla navýšit rozpočtovou rezervu o 136,6 miliardy korun a financovat z toho vedle podpůrných programů a nákupu materiálu i dotační tituly pro kraje a obce, opravy silnic druhé a třetí třídy, boj s kůrovcem a suchem nebo zvýšení investic Státního fondu dopravní infrastruktury. Opozice ovšem vládu kritizovala, že zvýšením jen rozpočtové rezervy nebude mít Parlament kontrolu nad výdaji státu a že chybí konkrétní podoba plánovaných investic.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úterý zopakovala, že po poslední novele zákona o státním rozpočtu bylo v rezervě 78,8 miliardy korun a nyní je v ní aktuálně 100 milionů korun.
MF v novém návrhu počítá s celkovými příjmy rozpočtu 1,365 bilionu korun a s výdaji 1,865 bilionu korun. MF tak snížilo odhad příjmů proti odhadům z počátku roku o 213,3 miliardy korun a odhady výdajů navýšilo o 246,7 miliardy korun.
V případě ministerstva práce a sociálních věcí by měly výdaje stoupnout o 17,6 miliardy na 694,4 miliardy korun. U ministerstva vnitra návrh zvyšuje výdaje o 0,8 miliardy na 82,3 miliardy korun, u ministerstva životního prostředí o dvě miliardy na 17,9 miliardy korun, u ministerstva pro místní rozvoj o 5,3 miliardy na 31,9 miliardy korun, u ministerstva dopravy o 24 miliard na 90,5 miliardy korun, u ministerstva zemědělství o 12,9 miliardy na 69,4 miliardy korun a u ministerstva kultury o zhruba jednu miliardu na 16,5 miliardy korun.
Dále by měly o 400 milionů na necelé tři miliardy stopnout výdaje Státních hmotných rezerv a o 72,7 miliardy korun na 332,6 výdaje i Všeobecné pokladní správy (VPS).
V rámci VPS pak návrh počítá například s nárůstem výdajů pro obce a kraje o 12,8 miliardy korun. Jde o kompenzaci obcím ve výši 1200 korun na obyvatele, kterou by měla schvalovat Sněmovna. Vládaní rozpočtová rezerva by pak měla stoupnout o zhruba 36 miliard korun. Dalších 20 miliard navíc je v položce ostatní výdaje, přičemž 10 miliard by mělo putovat na podporu podnikání a 10 miliard na podporu organizací financovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtů obcí a krajů. Dalších 3,1 miliardy ve VSP jsou peníze na program rekonstrukce a modernizace škol v obcích do 3000 obyvatel, který nedávno schválila vláda.
Národní rozpočtová rada považuje zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun za předčasné, nadměrné a neopodstatněné. Podle ní by bylo lepší vzhledem k nejistotě ohledně budoucího ekonomického vývoje vyčkat na předběžné údaje o vývoji ekonomiky za druhé čtvrtletí a další předstihové ukazatele pro druhou polovinu roku. Tato data přitom budou k dispozici již na přelomu července a srpna.
Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
