Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Příspěvek pro OSVČ a malé firmy bude podle ministerstva financí stát 39,5 mld. Kč

Ministryně financí Alena Schillerová. foto: ČTK

PRAHA - Vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a malým společnostem s ručením omezeným bude mít na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Jde tak celkem o 39,5 miliardy korun. Vyplývá to z otevřeného dopisu který zaslala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi v reakci na jejich kritiku.
  17:10aktualizováno  17:46

Dopis ministerstvo zveřejnilo na internetu. Zároveň ministryně uvedla, že její úřad je připraven podpořit rozpočty krajů, měst a obcí dotacemi na investice.

Zástupci obcí a krajů v posledních týdnech kritizují, že jim klesnou daňové příjmy mimo jiné i kvůli vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pro malé společnosti s ručením omezeným. Příspěvek je totiž koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. Výnosy ze sdílených daní, mezi něž patří například i DPH, putují nejen do státního rozpočtu, ale i do rozpočtů obcí a krajů. Finanční správa dosud na kompenzačním bonusu OSVČ vyplatila 14,7 miliardy korun, vyplývá z údajů finanční správy na twitteru.

Návrh na kompenzační bonus pro malé firmy pak v minulém týdnu vrátil Senát Sněmovně, mimo jiné právě kvůli tomu, že by měl dopad i na příjmy obcí a krajů. Senát požadoval, aby byl vyplácen jen ze státního rozpočtu. „Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o čtyři týdny,“ upozornila ministryně. Společníci malých firem postižených koronavirem mají podle návrhu vlády dostávat stejně jako živnostníci podporu 500 korun za den.

Náznak účinné vakcíny proti covidu-19 povzbudil světové trhy

Schillerová dále upozornila, že díky zavedení příspěvků pro OSVČ a malé firmy bude pokles příjmů obcí a krajů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo. „Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty,“ uvedla v dopise.

Ministryně dále upozornila, že sami podnikatelé přitom v dobrých časech odváděli daně nejen do rozpočtu státu, ale právě i samospráv. „A to přesně podle toho, jak stanovuje rozpočtové určení daní. Nyní v časech horších právem očekávají naši pomoc. Svůj podíl na záchraně živnostníků navíc obce a kraje dostanou zpět, a to prostřednictvím vyšší spotřeby, zachováním podnikání na jejich území a také díky masivním dotačním programům ze státního rozpočtu, díky kterým získají na investiční programy více, než je bude kompenzační bonus vůbec stát,“ uvedla.

Náklady obcí a krajů na vyplácení tzv. programu Pětadvacítka podle Schillerové odpovídají podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 procenta v případě obcí a 8,92 procenta v případě krajů. „Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní,“ uvedla dále Schillerová.

Energetickému regulačnímu úřadu vadí ‚skákavé’ ceníky energií, které se mění podle vývoje na burze

Aktuální daňová predikce ministerstva financí k 7. květnu 2020 počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí o zhruba 11 procent a u krajů o 12,6 procenta. Odhad přitom podle MF zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů. Podle Sdružení místních samospráv (SMS) budou mít obce letos v důsledku vládních opatření proti epidemii koronaviru příjmy nižší o zhruba 50 miliard korun. Z toho daňové příjmy se sníží asi o čtvrtinu. Podle Schillerové je odhad SMS příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty.

Za celý loňský rok obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun. Na růstu se podílely vyšší daňové příjmy. Ty stouply o 25 miliard na 320,2 miliardy korun.

Česká města a obce podle průzkumu Svazu měst a obcí (SMO) mezi 382 obcemi zatím v důsledku koronavirové krize zrušily 10 000 investičních projektů za 8,4 miliardy korun a odložily 23 000 dalších za zhruba 27,6 miliardy korun.

Autor: