Za lepším výsledkem je podle MF i ekonomů především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším než plánovaném výběru daní a sociálního pojištění. „Hlavní vliv lepšího než plánovaného výsledku lze spatřovat v překročení rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o zhruba 20 miliard korun a také v překročení rozpočtu ostatních příjmů také o zhruba 20 miliard korun,“ informovalo MF.
U výdajů se pak podle ministerstva pozitivně projevilo řízení obsluhy státního dluhu, což vedlo proti plánům k úspoře 4,5 miliardy korun.
Letošní státní rozpočet bude oproti plánu vyrovnaný, oznámila ministryně Schillerová |
I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška bylo lepší než původně plánované hospodaření způsobeno především silným růstem zaměstnanosti a mezd, který se promítl do vysokého přírůstku sociálního pojistného. „Stejná příčina pak umožnila solidní růst spotřeby, který se odrazil ve výběru DPH. Na straně výdajů přispěly k lepšímu výsledku oproti očekávání nižší úrokové náklady na obsluhu státního dluhu,“ uvedl.
Za výsledkem rozpočtu jsou podle Petra Fialy faktory, které vláda nemohla ovlivnit. Opozice kritizuje, že kabinet se nesoustředil na investice a reformy.
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 130,3 miliardy korun na 1403,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 121,2 miliardy na 1401 miliard korun.
Celkové daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění stouply loni meziročně o 83,3 miliardy na 1239 miliardy korun a překročily plány MF o 19,7 miliardy korun. Samotné daňové příjmy meziročně stouply o 36,5 miliardy na 725,8 miliardy korun a plán překročily o 3,5 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba pět procent na 279 miliard korun. To bylo o zhruba dvě miliardy méně, než MF plánovalo. Důvodem je podle úřadu neplánované odložení účinnosti třetí a čtvrté fáze EET.
Nejvíce peněz se vynakládá na sociální dávky
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 159,3 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 117,5 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o dvě procenta.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 556,6 miliardy Kč, což je meziroční růst o zhruba 26,6 miliardy Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 19,4 miliardy korun.
Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 37,9 miliardy na 119,6 miliardy korun. Z celkové částky bylo 64,7 miliardy korun určeno na financování společných programů EU a ČR. „Rostoucí investiční aktivitu státu potvrzuje i skutečnost, že za poslední čtyři měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů ze státního rozpočtu čerpáno 71,2 miliardy korun, zatímco za období prvních osmi měsíců to bylo jen 48,5 miliardy korun,“ uvedlo MF.
Státní dluh mírně klesl
Státní dluh loni klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun. Na tiskové konferenci o tom ve čtvrtek informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na každého Čecha hypoteticky připadl dluh zhruba 152 000 korun.
Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu tak podle MF klesl na 30,6 procenta ze 32,2 procenta v roce 2017.
Ministerstvo v prosinci uvedlo ve Strategii financování a řízení státního dluhu, že letos bude potřebovat na financování státního dluhu 331,2 miliardy korun. Pro rok 2018 úřad počítal s 351,3 miliardy korun. Podle stejného materiálu skutečné výdaje na obsluhu státního dluhu v roce 2018 činily 40,6 miliardy korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
