31. prosince 2018 12:40, aktualizováno  12:51 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Pokuty za DPH podnikatelé neplatí. Od roku 2016 neodvedli skoro miliardu

Neochota k odvádění DPH odráží neochotu lidí důvěřovat své vládě. Pouhé... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neochota k odvádění DPH odráží neochotu lidí důvěřovat své vládě. Pouhé... | foto: Richard Cortés, Česká pozice

PRAHA Za chybné podání kontrolního hlášení DPH rozdaly od roku 2016 úřady pokuty za bezmála 1,3 miliardy korun. Z této částky však podnikatelé zaplatily pouze 376 milionů. Přesto chce ministerstvo financí další sankci, za chybné vyplnění údajů ve výši až půl milionu korun. S informací na základě dokumentu od Generálního finančního ředitelství přišel server iRozhlas.cz.

„V roce 2016 bylo uděleno 2036 pokut v celkové výši 88 980 000 korun. V roce 2017 bylo uděleno 19 633 pokut v celkové výši 680 221 000 korun. Letos k 3. prosinci 2018 bylo uděleno 77 629 pokut v celkové výši 502 793 000 korun,“ informovala podle serveru iROZHLAS.cz mluvčí finanční správy Klára Křehlová. 

Problémem je ovšem placení, protože podnikatelé z celkových necelých 100 tisíc pokut ve výši 1,3 miliardy uhradili Finanční správě přibližně polovinu v hodnotě 376 milionů. Pětinu celkové částky (více než 232 milionů) jim pak úředníci odpustili. 

Zákon umožňuje úředníkům udělit pokutu, pokud podnikatel neodevzdá hlášení ve stanovené lhůtě:

  • 1000 Kč, pokud podnikatel hlášení dodatečně podá po stanovené lhůtě bez vyzvání úředníků,
  • 10 000 Kč, pokud podnikatel hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co ho k tomu vyzvali úředníci,
  • 30 000 Kč, pokud podnikatel nepodá následné kontrolní hlášení po výzvě úředníků ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení,
  • 50 000 Kč, pokud podnikatel nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.

Možnost odpustit pokutu za kontrolní hlášení byla zavedena až v roce 2016, kdy byla Finanční správa pod palbou kritiky. Podle vedoucího sekce správy daní Komory daňových poradců Tomáše Hajduška totiž dochází k udělování pokut za jednání, které „není nijak společensky škodlivé.“ 

Jako příklad úvádí Hajdušek případ Hotelu Kraskov, který se dostal až k soudu. Problém byl v tom, že ačkoliv měl hotel správně vyplněné jak přiznání, tak kontrolní hlášení, chybu udělal jeho obchodní partner. Finanční správa ho poté vyzvala k potvrzení správnosti údajů . „Jelikož to udělal až po stanovené lhůtě, dostal pokutu 30 tisíc korun,“ popsal Hajdušek.

Hajdušek řešil i takovou situaci, kdy firmě přišla vyměřena pokuta ve výši 30 tisíc korun, kvůli špatně vyplněnému číslu měsíce.  „Firma na výzvu správce daně potvrdila správnost svého kontrolního hlášení. Paní účetní se ale spletla v čísle měsíce - namísto května uvedla duben, číslo výzvy ale bylo správně. Po měsíci ji kontaktovala pracovnice správce daně a požadovala, aby to podala ještě jednou. Paní účetní tak učinila a výsledkem byla pokuta 30 tisíc korun,“ dodal s tím, že oba případy nakonec dopadly dobře.

Pokuta až půl milionu za chybné vyplnění údajů

Resort financí, do jehož gesce správa daní spadá, zavést další sankci, a to až ve výši půl milionu korun. Tou by bylo možné postihnout podnikatele za špatné vyplnění údajů v hlášení. A to i přesto, že i se sankcemi, které se už nyní udělují je stále 34 tisíc pokut za kontrolní hlášení v hodnotě přes 600 milionů korun nezaplacených nebo neodpuštěných. 

„Hlavním cílem této pokuty je prevence proti obstrukcím, má tedy zejména preventivní charakter. Napravení tohoto protiprávního jednání u těch, kteří systémově uvedeným způsobem narušují řádné podávání kontrolního hlášení, naopak přinese benefit pro ostatní plátce, kteří následkem takovéhoto jednání svých obchodních partnerů jsou též vyzýváni k odstranění vad kontrolního hlášení,“ vysvětlil pro iRozhlas.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství Lukáš Heřtus.

Ministerstvo zároveň přemýšlí o zavedení omezení doby vydání platebního výměru na půl roku. Po této lhůtě by povinnost uhradit pokutu zanikla.

Hajdušek ale se zaváděním nových sankcí nesouhlasí. „Technický systém finanční správy je naprogramovaný tak, že nedokáže odfiltrovat drobné nejasnosti v číslech dokladů, datech plnění, DIČ atd. – tedy v údajích, kde o žádný podvod jít nemůže. Dokud si toto nevylepší, je nepřijatelné zavádět další nové pokuty.“ 

Podle Davida Hubala z Unie daňových poplatníků by nová sankce dopadla na poctivé podnikatele. „Udělované pokuty vesměs nepostihují podvodníky, neboť skutečný podvodník obvykle používá prázdnou obchodní společnost, na níž pokutu stejně nelze vymoci. Sankce jsou tedy fakticky uplatňovány proti poctivým plátcům, kteří se správce daně komunikují a neschovávají se. Nová půlmilionová sankce bude tak spíše dalším ‚kladivem na poplatníky‘ než nástrojem na postih podvodníků,“ říká.

Průměr výše částky na jednu udělenou pokutu zatím rapidně klesá. Zatímco v roce 2016 vycházela na jednu udělenou pokutu v průměru částka 44 tisíc korun, o rok později to bylo už jen 34 tisíc korun a letos se průměrná pokuta pohybovala okolo 6,5 tisíce korun.