Rakousko vlastní celkem na 280 tun zlata, z čehož 80 procent má uschováno v trezorech britské centrální banky Bank of England. Jen sedmnáct procent má fyzicky doma a tři procenta jsou uschována ve Švýcarsku.
Rakouská centrální banka (OeNB) listu Kronen Zeitung před pár dny potvrdila, že struktura uskladnění by se měla do pěti let výrazně změnit.
Češi roztočili nákupy zlata. Straší je Ukrajina i zvyšující se cena |
Náš jižní soused tak bude doma hlídat asi 140 tun kovu – tedy 50 procent, ve švýcarských trezorech chce zvýšit zlatá depozita na úroveň 20 procent a v Británii zůstane 30 procent, tedy asi 84 tun.
Otázkou je, proč rakouští bankéři přesouvají zlato z evropského finančního centra, jímž bezpochyby Londýn je, do „neutrálního“ Švýcarska.
Zvýšené koncentrační riziko
Sama centrální banka uvedla, že rozhodnutí diverzifikovat držení svých zlatých rezerv učinila po únorovém doporučení rakouského Účetního dvora, který varoval před „zvýšeným koncentračním rizikem“ spojeným s úschovou většiny rakouských rezerv právě v Británii.
OeNB se v té době hájila tvrzením, že je to bezpečná úschova, protože Londýn je světovým centrem obchodu s tímto kovem.
Podle rakouského měsíčníku Trend se ale spíše jednalo o následek rostoucího tlaku veřejnosti. „Mezi Rakušany panují obavy, jestli zlato vůbec existuje,“ napsal loni na podzim měsíčník.
OeNB se m ožná i z tohoto důvodu rozhodla postoj přehodnotit. „Kolem poloviny roku 2015 bude implementována nová skladovací politika, která je v souladu s požadavky na bezpečnost a logistiku,“ uvedla OeNB v oficiálním prohlášení s dodatkem, že o změnách stavu bude veřejnost informována prostřednictvím výročních zpráv.
Rakousku patří z hlediska velikosti zlatých zásob 21. místo ve světovém žebříčku, což odpovídá 44 procentům devizových rezerv. Pro srovnání – u Spojených států, které jsou s 8133 tunami na prvním místě, činí podíl zlata na rezervách asi 74 procent. V Česku je to pak necelé jedno procento.
Lavinu spustili Němci
Rakousko není zdaleka první zemí, která se rozhodla pro složitou logistickou operaci. Naposledy na podzim loňského roku oznámila nizozemská centrální banka, že chce přesunout do Amsterdamu asi 120 tun zlata, které má uschovány v trezorech Fedu v New Yorku.
Doposud mělo Nizozemsko v USA uschováno 51 procent rezerv. Do budoucna by to ale mělo být jen 31 procent. Část zlata má pak uloženo v Kanadě a ve Velké Británii.
Do nitra dluhové duše Němců - co za tím stojí? |
Logistickou zlatou „lavinu“ ale spustil před dvěma lety zcela jiný stát. S rostoucí nedůvěrou ve společnou evropskou měnu euro nastal v roce 2012 myšlenkový posun v německé Bundesbank.
Ta následně přistoupila k plánu do roku 2020 repatriovat asi 674 tun zlata. Ty má Berlín uschovány v Paříži a New Yorku. Zatím se do Frankfurtu nad Mohanem přestěhovalo asi 90 tun z New Yorku a 67 tun z Paříže.
Transport do Německa se ale v minulosti neobešel zcela bez komplikací. Podle prohlášení Bundesbank musela být část cihel přetavena, aby odpovídala určité kvalitě. Podle záznamů Bank of England byly Němcům vědomě zasílány nekvalitní slitiny.
Koncem 60. let poslal Fed Němcům 172 zlatých cihel, které záměrně obsahovaly příměs železa. Tato informace tehdy nebyla zveřejněna.
