Úterý 10. prosince 2019svátek má Julie 4 °C polojasno Předplatné LN
18. listopadu 2019 16:50 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Google nebo Facebook by v Česku měly platit digitální daň, vláda schválila její zavedení

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Reuters

PRAHA Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, v pondělí schválila vláda. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit během příštího roku. Musí ho ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Použitelnost zákona bude podle ministerstva financí časově omezená, posledním zdaňovací obdobím bude rok 2024. „Dáváme tím jasný signál, že jde o dočasné opatření, aby se zvýšil tlak na přijetí řešení na úrovni OECD nebo alespoň EU,“ řekla novináůřm ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Digitální daň bude založena na bázi zdanění tržeb velkých gigantů. Základ daně budou tvořit tržby za služby vztahující se k českým uživatelům, které budou poskytnuty během daného zdaňovacího období. Tím bude kalendářní rok. Daň bude placena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

Vláda zároveň schválila další kritérium, podle kterého digitální dani nebudou podléhat společnosti, pro které je poskytování digitální služeb okrajovou činností. Rozhodující bude podle úřadu podíl inkasa ze zdanitelných služeb na celkových výnosech v Evropě. Z působnosti zákona budou vyloučeny podniky, u kterých tento podíl činí nejvýše deset procent.

„Na základě připomínek ze strany odborné veřejnosti jsme se rozhodli vyloučit z návrhu zákona ty společnosti, u kterých je tak poskytování zdanitelných služeb pouze zlomkem jejich celkové činnosti. Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umisťují placenou reklamu na chytré obrazovky v autech,“ uvedla Schillerová. Zároveň ale tyto společnosti budou mít oznamovací povinnost.

MF navrhuje zavést tzv. DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí, který se ale v EU nepodařilo prosadit. Zdaňuje vybrané internetové služby. Jde o umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítí nebo prodej dat o uživatelích. Dani budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží.

Návrh zakotvuje u jednotlivých zdanitelných služeb minimální prahy pro zdanění. V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích jde o úplaty připadající na Českou republiku nejméně pět milionů korun a v případě využití mnohostranného digitálního rozhraní musí toto rozhraní mít více než 200.000 uživatelských účtů.

Komora má výhrady

Komora daňových poradců návrh považuje za problematický kvůli mezinárodním závazkům ČR ohledně dvojího zdanění zahraničních společností. Výhrady má i k jednoměsíční lhůtě mezi tím, kdy zákon začne platit, a kdy začne být účinný.

Podle ředitele online marketingové agentury Optimio Jana Bindra zavedení digitální daně dává smysl. „Ale sedmiprocentní sazba je poměrně vysoká a může vést ke zdražení reklamního prostoru na Googlu nebo Facebooku. Firmy, které si na těchto webech platí reklamu, budou muset zvýšit své marketingové rozpočty, nebo zvážit investice do jiných nástrojů,“ uvedl.

Navrhovaná daň se bude týkat tržeb internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku. Základ daně tak budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období, ale jen ta část vztahující se k českým uživatelům. Zdaňovacím obdobím by měl být kalendářní rok a daň by měla být placena v měsíčních zálohách.

Vybrané údaje o digitální dani pro velké internetové firmy v Evropě:

  • O digitální dani pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, se na celoevropské úrovni poprvé začalo hovořit na summitu EU v Tallinu v září 2017. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker tehdy prohlásil, že unijní exekutiva předloží v roce 2018 návrh nových pravidel o spravedlivém a efektivním zdanění digitálních firem.

  • Hlavním argumentem zastánců digitální daně je, že velké internetové společnosti inkasují v daných státech obrovské zisky, ale na daních odvedou ročně jen velmi málo. Nyní mohou tyto firmy zisk přiznávat v zemích s nízkými daněmi, jako je Irsko nebo Lucembursko. Nezáleží na tom, ze kterých zemí ve skutečnosti zisk pochází.
  • EK představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem v březnu 2018. Návrh zahrnoval tříprocentní daň z příjmů z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (19,4 miliardy Kč) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč).
  • Ministrům financí členských zemí EU se ale poté několikrát nepodařilo najít shodu o možné podobě budoucí daně z digitálních služeb. Proti se postavily například Irsko, Švédsko nebo Dánsko. Unie poté oznámila, že se chce podílet na celosvětovém řešení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předsedkyně budoucí Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém programu ale zdůraznila, že pokud se nepodaří do konce roku 2020 dosáhnout celosvětové dohody na digitální dani, měla by podle ní EU jednat sama.
  • Některé země se následně rozhodly postupovat samostatně.
  • Tříprocentní digitální daň schválil v červenci francouzský parlament. Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii se týká firem, které mají v této zemi příjmy nad 25 milionů eur (640 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč). Platí zpětně od začátku letošního roku. Americký prezident Donald Trump poté kvůli dani pohrozil zavedením cla na dovoz francouzského vína, Paříž a Washington ale nakonec dosáhly kompromisu. Francie má podnikům vrátit rozdíl mezi francouzskou digitální daní a plánovaným mezinárodním systémem digitální daně, na kterém nyní pracuje OECD.
  • Minulý měsíc italská vláda schválila jako součást zákona o rozpočtu na příští rok i digitální daň, která začne automaticky platit od začátku příštího roku. Digitální daň se v Itálii bude týkat společností, jejichž roční tržby v celém světě přesahují 750 milionů eur a které mají z digitálních služeb příjmy nad 5,5 milionu eur. Ministerstvo financí odhaduje, že tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných v Itálii přinese státní pokladně příští rok 600 milionů eur (15,5 miliardy Kč).
  • Letos v dubnu také rakouská vláda zvýšila chystané zdanění technologických společností na pět procent jejich příjmů z reklamy z původně plánovaných tří procent. Daň je součástí balíčku opatření zaměřených na velké technologické společnosti, jako je Google, Amazon a Facebook, které podle názoru vlády neplatí spravedlivé daně. Vídeň předpokládá, že tato opatření přinesou do státní pokladny ročně více než 200 milionů eur (přes pět miliard Kč). Plán, který bude předložen ke schválení parlamentu, zahrnuje pětiprocentní daň z příjmů z online reklamy pro společnosti, jejichž celosvětové roční příjmy činí nejméně 750 milionů eur (19 miliard korun), z toho minimálně 25 milionů v Rakousku.
  • Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, dnes schválila i česká vláda. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit během příštího roku. Musí ho ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.
  • Plány na zavedení digitální daně již dříve ohlásily také například Španělsko či Británie. Ve Španělsku počátkem roku schválila vláda podobný zákon jako ve Francii, jeho přijetí ale odložily dvoje předčasné volby, které se letos v zemi konaly.

ČTK
Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Průvodce Lukáš Lev | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Hořký čaj? Nesmysl! Pediatr v knize vyvrací mýty o domácím léčení dětí

Dětský lékař z Hradce Králové Ladislav Hanousek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hradecký dětský lékař Ladislav Hanousek vydal knihu Maminko, není mi dobře, která má rodičům pomoci s léčbou i výchovou...

Fincentrum & Swiss Life Select a.s.
Manažer/ka obchodního týmu - Praha

Fincentrum & Swiss Life Select a.s.
Praha
nabízený plat: 80 000 - 120 000 Kč