Česká vláda si přitom dosud opakovaně stěžovala, že nebyla k několika významným jednáním přizvána.
Účast na schůzích EU má pro jednotlivé státy velký význam. Mohou se totiž podílet na stěžejních rozhodnutích na nejvyšší úrovni. Analytici tvrdí, že není zcela logické, proč se čtyři státy, které pakt nepodepsaly (vedle Česka i Maďarsko, Británie a Švédsko), o tuto výhodu dobrovolně připravují.
Čtěte více: |
"Divím se jejich politické psychologii. Řada zemí byla frustrovaná, když se nemohla zúčastnit summitu zemí eurozóny 11. března. Šlo přitom i o země, které se k euru ani připojit nechtějí a jejichž prezidenti proti euru otevřeně vystupují," řekl EUobserveru vysoce postavený funkcionář EU, který nechtěl být jmenován.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD, považuje dokonce neúčast v paktu, jehož úkolem je slaďovat hospodářské politiky signatářských zemí, za vážnou chybu, která je v rozporu s národními zájmy. Podle něj tak Česko ztrácí významnou možnost podílet se na formování ekonomické politiky EU.
"Ten pakt jsme nepodepsali zcela záměrně také hlavně proto, že při těchto jednáních bude na země Paktu pro euro pravděpodobně vyvíjen velký tlak, aby harmonizovaly fiskální i daňovou politiku. Přesně tomu jsme se chtěli vyhnout," dodává pro LN český europoslanec Jan Zahradil.
Proti hlubší evropské integraci se pravidelně vyjadřuje i prezident Václav Klaus, který Pakt pro euro charakterizoval jako další radikální snížení suverenity členských zemí EU. Postoj premiéra Nečase je tradičně mírnější a mnoho analytiků se domnívá, že Česká republika svůj podpis Paktu pro euro spíš jen oddaluje.
"V tuto chvíli je pro nás určitě výhodné počkat, jakým způsobem eurozóna svůj problém vyřeší. V momentě, kdy bychom se k paktu připojili, staneme se součástí tohoto problému, nikoli součástí jeho řešení," dodává europoslanec Zahradil.
