3. října 2013 12:16 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Zakázky šité na míru? V Česku běžná věc, shodují se firmy i úředníci

Karlovarská losovačka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karlovarská losovačka | foto: Reprofoto

PRAHA Drtivá většina firem, 95 procent, se stále setkává se zakázkami ušitými na míru konkrétnímu uchazeči. Ani podle 70 procent úředníků nejsou veřejné zakázky transparentnější než v době takzvaných losovaček, tedy před začátkem účinnosti novely zákona o veřejných zakázkách označované jako transparentní.

Podle průzkumu společnosti Otidea, kterého se zúčastnilo na pět stovek zadavatelů a 150 dodavatelů veřejných zakázek, se 80 procent zadavatelů domnívá, že práce se zakázkami není nyní efektivnější, přestože se soutěží převážně podle jediného kritéria - tedy nejnižší ceny.

Podle ředitele poradenské společnosti Tomáše Langra nová pravidla změny nepřinesly. "Změnil se zákon, ale praxe zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce," poznamenal.

ČTĚTE TAKÉ:

Téměř každý šestý úředník v průzkumu přiznal, že přijal podhodnocenou nabídku. Pětina dokonce opakovaně. Zároveň 60 procent dodavatelů někdy nabídlo cenu, která byla pod hodnotou zakázky, nebo o takovém postupu slyšelo od kolegů či známých. Celých 90 procent zadavatelů a 80 procent firem je přitom přesvědčeno, že mimořádně nízké nabídkové ceny mohou ohrozit bezpečnost stavby.

Nejnižší cena přináší rizika

"Zadavatelé jsou paralyzováni ve svých výběrových řízeních a dostávají se do pozice, kdy jsou vydíratelní. Odchod stavební firmy od rozpracovaného díla by totiž způsobil výrazné problémy s dokončením projektu, jeho financováním a dodržením termínu. Proto většina úředníků raději přistoupí na nejnižší cenu i na úkor kvality," poznamenala vedoucí oddělení veřejných zakázek společnosti Otidea Kateřina Koláčková.

Milionové tendry

Nyní platná novela zákona snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony.

Od 1. ledna 2014 pak má pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - milion korun bez DPH. Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování.

Zadavatel musí nově zveřejňovat i konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů. Důvodem přijetí novely byla snaha zvýšit transparentnost při zadávání veřejných zakázek.

Podle průzkumu se 85 procent zadavatelů bojí napadení zadávacího řízení pro netransparentnost, proto raději hodnotí zakázky pouze podle kritéria nejnižší nabídkové ceny.

"Zákon hodnocení zakázek pouze na cenu, místo na kvalitu, nenařizuje. Klíčem je samotná praxe ministerstev a dalších státních orgánů. Zásadně ale chybí informovanost a vzdělávání úředníků. Stát vydal zákon, ale už nenaučil zadavatele s jeho pravidly pracovat," zkritizoval současnou praxi Langr.

Další změny

Senát nyní projednává takzvanou technickou novelu, už 19. v pořadí, která mimo jiné zachovává současný limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu u stavebních prací na třech milionech korun.

Nynější podoba zákona ho od 1. ledna příštího roku snižuje na milion korun. Nová úprava ruší například i povinnost zrušit výběrové řízení kvůli jedné nabídce, při opakovaném vypsání zakázky bude moci zadavatel nově hodnotit i jediného zájemce.

Novelu na konci září schválila vláda Jiřího Rusnoka v demisi a jako zákonné opatření ji předložila Senátu. Poslanecká sněmovna je rozpuštěná a horní komora Parlamentu může v takovém případě přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a které by jinak vyžadovaly přijetí ve formě zákona. Nově zvolení poslanci pak taková opatření musí schválit na své první schůzi.

Lidovky.cz, ČTK