„Nejsem vůbec příznivcem takového kroku. Naše ekonomika i vlastní životy jsou zaměřeny na permanentní zvyšování výkonu a zrušit den volna pro jeho maximalizaci mi připadne už za hranou. To bychom mohli třeba začít uvažovat i o pracovních sobotách, jimiž se svátky nadělávaly v dobách socialismu. Česká republika netrpí přebytkem svátků, a navíc je ani nenahrazuje, pokud vyjdou na víkend,“ komentuje tuto možnost hlavní ekonom společnosti Creditas Petr Dufek.
V České republice je momentálně v platnosti třináct svátků, které se zároveň řadí mezi dny pracovního klidu. Speciální zákon mezi nimi rozeznává svátky státní i svátky ostatní a zpravidla se jimi připomíná nebo oslavuje významná historická či náboženská událost. O některých státních a ostatních svátcích je navíc zákonem omezena otevírací doba i některých provozoven. Mezi poslední zavedené svátky v České republice se řadí Velký pátek, k čemuž došlo za premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2016.
Případné rozpočtové benefity z rušení svátků jsou ale podle odborníků minimální. Jejich eliminace by sice dodatečný příjem do státního rozpočtu přinesla, nicméně podle kvalifikovaných odhadů pouze v řádu nízkých jednotek miliard korun.
„Dopady zrušení státního svátku na celkovou bilanci státního rozpočtu jsou značně nejisté. Pokud by tuzemská ekonomika vytvářela hodnotu výlučně o pracovních dnech, znamenalo by to, že jeden pracovní den odpovídá přibližně 0,4 procenta celkové produkce. Do toho je ale třeba zakomponovat fakt, že česká ekonomika funguje i mimo pracovní dny. Zároveň o svátcích kompenzují ztráty jiné sektory, jako je například turistický ruch. Celkový dopad zrušení jednoho svátku na ekonomiku by se tak pohyboval blíže směrem k nule a podle mých výpočtů by si státní rozpočet mohl přijít zhruba na dodatečné 2 miliardy korun ročně,“ říká o možnosti analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
V Dánsku se toho nebáli
Nicméně je to jen pár týdnů od doby, kdy zrušení jednoho státního svátku schválili dánští poslanci, a to ve snaze ušetřit a posílit obranný rozpočet. Odhaduje se, že stát tímto rozhodnutím každý rok ušetří tři miliardy dánských korun (asi 9,5 miliardy Kč).
Zrušeným svátkem je v Dánsku Velký modlitební den, který se v zemi slavil vždy v pátek před čtvrtou nedělí po Velikonocích. Krok ale odsoudili zástupci tamní opozice, který jej označili za „šílený“ a „úplně špatný“. Vyškrtnutí tohoto svátku z dnů pracovního volna se nelíbí ani veřejnosti, ze které se 73 procent lidí hlásí k dánské luteránské církvi, přestože jen tři procenta pravidelně chodí do kostela. Odbory proti zrušení svátku uspořádaly internetovou petici, kterou v zemi se skoro šesti miliony obyvatel podepsalo asi půl milionu lidí.
Ekonomové zrušení nečekají
Podle analytiků se negativní reakce na případné zrušení státních svátků dají očekávat i v případě České republiky. To tak podle analytiků patrně nebude vzhledem k nejistotě spojené s reálným výběrem české vládě stát za to, aby se k takovému kroku taktéž odhodlala.
„Veřejnost by takový krok považovala za vládní kapitulaci a za rezignaci na snahu ozdravit veřejné způsoby standardním způsobem. Nakonec by si to zřejmě vyložila i jako neschopnost vlády. O dny volna chce přicházet jen málokdo,“ komentuje možné kroky hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pokud by ke zrušení svátků v České republice mělo však opravdu dojít, je podle ekonomů v praxi hned několik možností. Zároveň ale dodávají, že jejich počet by měl v dlouhodobém horizontu zůstat co možná nejstabilnější a jejich konkrétní zrušení by se mělo konzultovat taktéž i s kulturními antropology.
„Vzhledem k tomu, že jde čistě o symbolickou rovinu, bylo by symbolické slavit prací svátek práce, tedy 1. května. Spojené červencové svátky alespoň mají výhodu té spojenosti, ostatní svátky jsou dobře roztroušeny po zbytku roku. Mít květnové jednosvátky týden po sobě je na druhou stranu trochu divnost,“ dodává ekonom Petr Bartoň ze skupiny Natland.
Jiné favority má ale Petr Gapko, hlavní ekonom Moneta Money Bank. „Pokud bych měl vybrat nějaké svátky ke zrušení, sáhl bych po těch, které byly přidány jako poslední. Adeptem by za mě tedy byl třeba Velký pátek nebo Den české státnosti,“ uzavírá Gapko.
