„Jako investor to vnímáme, ze všech staveb se nám stavitelé už ozývají. Ne přímo s nároky, ale vzhledem k vývoji situace signalizují možné cenové změny a zároveň i potenciální problematickou dostupnost. To znamená, že asfalt taky teoreticky časem nemusí být,“ řekl iDNES.cz mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Podle jednoho z největších dodavatelů stavebních prací v Česku, společnosti Eurovia, se ceny nafty na stavební práce projeví napříč celým oborem. Ještě větší dopad ale bude mít případný nedostatek materiálů. „A to nyní vůbec nedokážeme předjímat,“ uvedla mluvčí skupiny Iveta Štočková.
Mnohem jednodušší je vyčíslení nárůstu nákladů u smluv, které pro podobné případy obsahují inflační doložku. „Pokud ji neobsahují, pak se dodavatelé zpravidla odvolávají na vyšší moc. Musí ale skutečně doložit reálné zvýšení nákladů,“ uvedl Marek Macho ze Správy a údržby silnic Ústeckého kraje.
Podobně jako státní silničáři i zakázky pro krajské správy musejí procházet otevřenými výběrovými řízeními, u kterých se navyšování ceny řídí přesně stanovenými pravidly. Výše inflace se pak vypočítává z tabulek sestavených Českým statistickým úřadem. U cen asfaltu a stavebních prací je rozhodující kolonka inženýrských staveb. U té ale i přes aktuální zhruba zdvojnásobení cen asfaltu stále oficiálně platí výše inflace na úrovni 3,1 procenta.
K naftě není alternativa
Mnohé řidiče při čerpání překvapuje, že cena motorové nafty, která se stejně jako benzin vyrábí z ropy, povyskočila mnohem více. To je zjednodušeně dáno tím, že celá Evropa je na ní mnohem závislejší než na benzinu. Jezdí na ní asi 68 procent vozidel. Prakticky ale nemá alternativu v těžké i lehké nákladní dopravě, autobusové dopravě, ale i u zemědělských a stavebních strojů.
Navíc konflikt spadl do období od března, kdy v Evropě výrazně stoupá poptávka po motorové naftě z důvodu zahájení stavebních prací a zemědělských prací.
Evropa je navíc hodně tranzitová, tedy je zde vysoký podíl nafty v nákladech na přepravu výrobků v nákladní silniční dopravě,“ uvedl mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Čappo Václav Loula. Ropa ale není jen základní surovinou pro výrobu paliva, ale i významnou komoditou pro chemický průmysl.
Její nedostatek, nebo obavy způsobené skokovým růstem a poklesem cen v souvislosti s vývojem íránského konfliktu, se projevuje na výkonnosti těchto druhů výroby. Jako jedni z prvních začali na rizika poukazovat výrobci polystyrenu, který je základní potřebou pro zateplování budov a splnění požadavku na dosažení nízkoemisního standardu bydlení.
„Výrobní – nákladová cena polystyrenových výrobků je z největší části ovlivněna cenou ropy a jejích derivátů a cenou energií. Zbytek tvoří cena práce a náklady logistiky,“ uvedl ředitel české pobočky společnosti Austrotherm Martin Trešla. Podle něj cena zateplovacích materiálů v současnosti roste, při pokračování krize se ale může stát, že polystyren a výrobky z něj dostupné nebudou vůbec.
Přestože podle vyjádření prezidenta spojených států Donalda Trumpa se může v posledních dnech zdát, že vyjednávání o zklidnění situace a uvolnění tranzitu ropných produktů a plynu Hormuzským průlivem je na dobré cestě, ceny pohonných hmot se ale k předkrizové úrovni budou vracet jen pozvolna.
„I kdyby se Hormuz zcela otevřel ještě dnes, škoda už byla napáchána. Například Kuvajt tvrdí, že obnovení jeho vlastní produkce bude trvat tři až čtyři měsíce, podobné (nebo horší) to bude i u ostatních zemí v Perském zálivu. V případě obnovy katarské produkce LNG se pak hovoří dokonce o horizontu 3–4 let,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.
