Pro nárok na důchod jsou rozhodující dva faktory: důchodový věk a získaná doba pojištění. Důchodový věk se odvíjí zejména od pohlaví a dále od počtu vychovaných dětí. U ročníků, které šly do důchodu nebo do něj půjdou v nejbližší době, je zastropovaný na 65 letech. Se získanou dobou pojištění je to složitější a právě ona může odchod do důchodu značně oddálit.
Obsah |
Placení důchodového pojištění
Roky získaného pojištění se dělí na ty příspěvkové, kdy si člověk platil (alespoň minimální zákonem stanovené) důchodové pojištění, a na ty, kdy si je sice neplatil, ale vykonával jinou společensky prospěšnou činnost, kterou zákon uznává jako náhradní dobu důchodového pojištění: jde zejména o rodičovskou (respektive výchovu dítěte do čtyř let věku) a studium. Ovšem jen některé.
Příspěvkové doby pojištění
Jsou to doby, kdy je člověk pracovně aktivní a odvádí povinné důchodové pojištění, respektive ho za něj odvádí zaměstnavatel. Patří sem:
- zaměstnání formou klasického pracovního poměru,
- zaměstnání na dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ) při výdělku nad určitou hranici (u DPP 12 000 Kč, u DPČ 4 500 Kč měsíčně),
- samostatná výdělečná činnost,
Více o důchodech: |
- práce příslušníků bezpečnostních složek, jako je policie, hasiči, celní správa, vojáci,
- práce zastupitelů, poslanců, senátorů a v dalších volených funkcích,
- pěstounství,
- práce vězňů,
- činnost soudců,
- některé další činnosti, z nichž plyne výdělek,
- a zejména také doby dobrovolné účasti na důchodovém pojištění (viz dále).
V těchto obdobích člověk získává dobu pojištění, která je rozhodující pro získání nároku na důchod. Dobré je si ohlídat, zda zaměstnavatelé správně hlásí své zaměstnance a odvádějí za ně povinné odvody. K nesrovnalostem dochází zejména při změně práce nebo činnosti. Mluvčí ČSSZ Jitka Drmlová proto doporučuje si správnost údajů a plateb čas od času zkontrolovat. Od března 2026 je možné to udělat například přes službu Moje konto, a případné chybějící doby doložit elektronicky.
Od roku 2026 mají zaměstnavatelé podávat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Díky němu by měla mít sociální správa průběžný přehled o zaměstnaných lidech a případné nesrovnalosti by se ukázaly brzy, ne až po letech. Lidí vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se však toto opatření netýká.
Firmám začíná jednotné hlášení. Státu musejí předat víc údajů o zaměstnancích |
Náhradní doby pojištění
Kromě příspěvkových dob pojištění existují i tak zvané náhradní doby, které se do nároku na důchod také započítávají. Jde zejména o tyto činnosti:
Důchodcem dříve? Předčasný důchod je od roku 2026 pro někoho výhodnější |
- péče o dítě do čtyř let věku,
- studium,
- invalidní důchod,
- evidence na úřadě práce
- a některá další období.
Ne všechna tato období se ale započítávají do nároku na důchod celá, někdy podléhají krácení. Například ze studia se započítá někdy jen 80 %, někdy nic.
Kdy vzniká nárok na důchod?
Pro nárok na důchod je potřeba nejen důchodový věk, ale i určitá doba pojištění. Jaká konkrétně?
- Pro odchod do důchodu v důchodovém věku musí člověk získat min. 35 let dob důchodového pojištění včetně náhradních dob, nebo 30 let bez náhradních dob.
- Pro odchod do důchodu dva roky po důchodovém věku stačí 15 let pojištění.
Jinak je tomu u předčasného důchodu. K němu musí být splněno více let pojištění a věk tři roky před důchodovým věkem (nebo vyšší). Pro klasický předčasný důchod, který se krátí o 1,5 % za každých započatých 90 dní, je třeba získat 40 let pojištění. Pro výhodnější předčasný důchod, který se krátí o 0,75 % za každých 90 dní, je třeba dokonce 45 let pojištění.
Od 18 let věku si dobrovolné důchodové pojištění mohou platit i studenti.
Předčasný důchod vás může připravit o tisíce měsíčně. Na čem to záleží? |
Jak se do důchodu započítá studium?
K tomu, aby se studium do důchodu vůbec nějak započítalo, musí proběhnout do 26 let a musí jít o takový typ studia, kdy je člověk z hlediska zákona o důchodovém pojištění považován za studenta. Zjednodušeně řečeno, jde o denní prezenční formu studia, nikoli o studium večerní, dálkové a podobně. „Zda má osoba tak zvaný statut studenta, sdělí příslušné osobě škola samotná nebo lze tuto skutečnost ověřit u MŠMT,“ radí Česká správa sociálního zabezpečení.
Ani při splnění těchto podmínek se ale nedá spoléhat na to, že by se studium započítalo jako náhradní doba pojištění. Zákon o důchodovém pojištění se v tomto směru v minulosti několikrát měnil a výsledná pravidla jsou poměrně nepřehledná. V základě platí následující rozlišení:
| Doba studia | Do 18 let | Nad 18 let |
|---|---|---|
| Studium do roku 1995 | Počítá se plně. | Počítá se pouze 6 let, doba se krátí na 80 %. |
| Studium od roku 1996 do roku 2009 | Nepočítá se vůbec. | Počítá se pouze 6 let, doba se krátí na 80 %. |
| Studium po roce 2010. | Nepočítá se vůbec. | Nepočítá se vůbec. |
V praxi se tak snadno může stát, že dva stejně staří lidé (stejného pohlaví a se stejným počtem dětí), nedosáhnou na důchod ve stejné chvíli: ten, který nestudoval nebo studoval méně, může mít nárok na starobní důchod hned při dosažení důchodového věku, zatímco ten, kdo studoval více (například magisterské a dále i doktorské studium), ve stejném věku na důchod ještě nárok mít nebude.
Do penze dřív? Spočítejte si, zda se vám vyplatí předčasný důchod nebo předdůchod |
Studium a důchodové pojištění
Studenti nemocensky ani důchodově pojištěni nejsou, s výjimkou těch, kteří pracují nebo podnikají. Těm už povinnost odvádět pojištění může vzniknout (záleží i na typu smlouvy a výši výdělku). V tom případě jsou důchodově pojištěni a tato doba se jim počítá do nároku na důchod jako příspěvková doba pojištění. Na zbytek studia (kdy pojištění neodváděli), se pohlíží podle tabulky uvedené výše.
Kromě toho si lze ale i při studiu platit důchodové pojištění z vlastní vůle. Málokterý student se k tomu ale odhodlá. „Lidé si často pojem důchod či důchodové pojištění spojují se stářím. Zejména mladí lidé to považují za téma velmi vzdálené, které se jich bude týkat třeba až za několik desítek let,“ uvádí ČSSZ v informacích pro studenty.
Pokud se k dobrovolným platbám někdo během studia odhodlá, doba studia se mu započítá k důchodu jako příspěvková doba pojištění.
Nepravdivá panika o důchodech testuje limity svobody slova. Výplaty penzí jsou povinné |
Dobrovolné důchodové pojištění
Dobrovolná účast na důchodovém pojištění je otevřená pro všechny studenty (a nejen pro ně) od 18 let. Je třeba k ní vyplnit formulář (přihlášku) na příslušné OSSZ, a následně platit odvody nejméně v minimální zákonem stanovené výši. Ta je každý rok jiná, odvozuje se od průměrné mzdy v daném roce. „Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2026 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2026, tedy 3 428 Kč,“ uvádí ČSSZ.
Doplňme, že přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění za dobu studia lze podat i zpětně, a to bez časového omezení. Totéž platí o samotném zaplacení. V praxi je tak možné si i těsně před důchodem dobu studia „doplatit“ a získat tak nárok na důchod již v důchodovém věku, ne až později, jak radí i kancelář dětského ombudsmana ve svých informacích o důchodech pro studenty: „Pokud při dosažení důchodového věku nemáte potřebnou dobu důchodového pojištění, můžete později získat pozdní starobní důchod, ale i tak potřebujete určitou (kratší) dobu důchodového pojištění, jinak starobní důchod nedostanete nikdy. Dobu důchodového pojištění můžete získat i doplacením pojistného.“
Doplňme, že dobrovolná účast na pojištění je možná i u jiných obdobích, než je studium. Ne vždy je ale možné přihlášení a doplacení takto zpětně.
