Na jednu z nenápadných, ale vážných potíží se superdávkou upozornila redakci čtenářka, která žije na Sokolovsku. Další, které naopak čelí velké množství lidí, popsala žena z Ostravska.
„Posuzují mě podle příjmu, který jsem měla loni“
Žena ze Sokolovska loni pobírala starý příspěvek na bydlení a do konce roku 2025 měla stejně jako ostatní stávající příjemci požádat o novou superdávku. Stát tehdy sliboval několikaměsíční přechodné období, nová dávka měla lidem přijít již v květnu (novým žadatelům již dříve).
Co je superdávka
|
V listopadu loňského roku si tedy tato samoživitelka požádala o superdávku, ale v prosinci přišla o práci. Její příjmy se tak radikálně změnily. Jenže úřad ji stále posuzuje podle starých výdělků. „V listopadu jsem samozřejmě nevěděla, že zavřou firmu,“ vysvětluje. Ještě v červenci dostala příspěvek na bydlení podle starých údajů o výdělku. „Posuzují mě podle příjmu, jaký jsem měla loni v srpnu, září a říjnu. Je to nespravedlivý systém, odvoláváte se, píšete ombudsmanovi, a nikdo vám není schopen poradit ani pomoci,“ popisuje svou zkušenost.
Dozvěděla se prý jen to, že nový příjem bude moci doložit až v říjnu. Mezitím jí ale skončí i doba, po níž dostává podporu v nezaměstnanosti. I tu vyplácí Úřad práce, pod nějž spadá i superdávka. „Všechno mají v Jendovi a přitom se vychází z rok starých, dávno neexistujících příjmů. Systém, který měl zjednodušit žádosti, se minul účinkem a absolutně selhal,“ netají se tato žena svým rozčarováním.
Dříve se příjmy a náklady na bydlení dokládaly čtvrtletně, po přechodu na novou dávku se zpočátku vychází z již dříve doložených údajů. V říjnu 2026 budou žadatelé dokládat příjmy a náklady na bydlení za letošní červenec, srpen a září.
Grafika Úřadu práce zachycuje, jaké příspěvky se včlení pod novou superdávku.
Změna normativů dopadla nejvíc na jednotlivce
Kritéria pro superdávku jsou přísnější, vyžadují například projít tak zvaným majetkovým testem, kdy člověk (respektive jednočlenná domácnost) může mít jen 200 tisíc korun na účtě, jedno auto a ne víc než jednu nemovitost k bydlení. Kromě toho se ale změnily i takzvané normativy, tedy částky, podle kterých se posuzuje, zda člověk nebydlí moc „draze“. A právě na tuto nenápadnou, ale významnou změnu, mnoho lidí doplatilo.
„Ovlivnilo to slušné, pracující lidi, kteří chodí do zaměstnání a u kterých se nic nezměnilo,“ zlobí se žena z Ostravska, která patří mezi kritiky současného systému posuzování nároku na superdávku. Není sama. Na kancelář ombudsmana se kvůli tomu obrátilo od začátku roku přes 230 lidí.
„Ohledně složky bydlení se na ombudsmana nejvíce obraceli jednotlivci, kterým byla přiznána superdávka výrazně nižší oproti příspěvku na bydlení. Často se jednalo o samostatně žijící seniory,“ sdělila redakci ombudsmanka Eva Kostolanská, která v červnu 2026 vystřídala v čele tohoto úřadu Stanislava Křečka.
Jak se počítá normativ?
Normativní náklady na bydlení se odvozují od počtu členů domácnosti a velikosti města, ale pouze velmi hrubě. Všechna sídla jsou rozdělena do pouhých tří kategorií, a to do 70 tisíc obyvatel, nad 70 tisíc obyvatel, zvláštní skupinu pak tvoří Praha a Brno.
Především se ale změnil výpočet normativů. Zatímco dříve u příspěvku na bydlení vycházel z tržního nájemného, které zveřejňoval Český statistický úřad, nyní je to jinak. Normativ se odvozuje pouze z nájemného, které platí žadatelé o dávku, tedy z mnohem menšího a ne zcela reprezentativního vzorku nájmů.
„Zásadní roli hraje i stanovení samostatného normativu pro jednočlenné domácnosti, který je nižší než pro dvoučlennou domácnost (u příspěvku na bydlení byly stejné),“ doplňuje ombudsmanka Kostolanská. Právě to vede k nižší nebo nulové pomoci lidem, kteří bydlí sami.
Práci ani bydlení nezměnila, přesto žena přišla o příspěvek
Nejsou to jen senioři. Například v Ostravě přišla o příspěvek mladá svobodná žena, která bydlí v malém bytě pronajímaném společností Heimstaden. „Pracuje v sociálních službách, kde platy nejsou zvlášť vysoké. Ještě v červenci měla příspěvek asi 5 000 měsíčně, v srpnu už jí nepřišlo nic,“ popsala tuto situaci její matka. Dokud se vyplácely staré příspěvky, týkal se jí normativ 14 680 Kč měsíčně, nově je to 9 430 korun, tedy o více než pět tisíc méně.
Jak se z roku 2025 (příspěvek na bydlení) na rok 2026 (superdávka) měnily normativy u běžných domácností, uvádí následující dvě tabulky. Údaje v nich uvedené nelze úplně srovnávat, změnil se totiž i výpočet státní pomoci na energie, jako je osvětlení a vytápění. Dříve lidé výši nákladů dokládali fakturami, nově lze uplatnit pouze tak zvaný energetický paušál.
| Domácnost | Obec do 69 999 obyv. | Obec 70 000+ obyv. | Praha a Brno |
|---|---|---|---|
| Jednočlenná | 14 204 Kč | 14 680 Kč | 17 298 Kč |
| Dvoučlenná | 14 204 Kč | 14 680 Kč | 17 298 Kč |
| Tříčlenná | 15 819 Kč | 16 441 Kč | 19 865 Kč |
| Čtyř a vícečlenná | 19 105 Kč | 19 855 Kč | 23 984 Kč |
| Domácnost | Obec do 69 999 obyv. | Obec 70 000+ obyv. | Praha a Brno |
|---|---|---|---|
| Jednočlenná | 7 580 Kč | 9 430 Kč | 12 831 Kč |
| Dvoučlenná | 9 245 Kč | 10 950 Kč | 14 466 Kč |
| Tříčlenná | 10 600 Kč | 12 300 Kč | 16 600 Kč |
| Čtyřčlenná | 11 230 Kč | 12 632 Kč | 17 710 Kč |
| Pěti a vícečlenná | 11 487 Kč | 12 052 Kč | 17 320 Kč |
Změnit by se to mohlo od října, na kdy ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje jiné výpočty normativů. Místo rozdělení města na pouhé tři kategorie podle velikosti by se normativy měly počítat zvlášť pro každý z více než 70 okresů. Konkrétní výši normativů v okresech ale ministerstvo zatím nezveřejnilo. Na dotazy redakce k novým normativům ani po urgenci nereagovalo.
Superdávka se v říjnu změní. Složka na bydlení se bude počítat jinak |
Pomohou „okresní normativy“?
Podle analýzy organizace PAQ Research jde o krok správným směrem, který ale bohužel neřeší samotnou základnu, z níž se normativy oproti loňsku počítají.
„Ministerstvo stanovuje normativy pomocí dat o nájmech současných příjemců dávek. Pro některé kombinace okresu a velikosti domácnosti však není k dispozici dostatečně velký vzorek údajů domácností,“ vysvětluje analytik Samuel Galan a dodává, že v takových lokalitách se normativní nájmy nejvíce odchylují od tržního nájemného. Například na Rokycansku je u pěti a vícečlenných domácností normativ 10 096 korun, odhadovaná tržní cena nájmu ale dosahuje 15 680 korun.
Podpora na bydlení je jako loterie, říká analýza. Nepomůže ani změna výpočtu |
Podle informací, které na Facebooku zveřejnilo v červenci ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), by normativy měly dvě odlišné hladiny: 50. percentil, tedy průměr cen nájmů, platil pro běžné domácnosti. Pro ty zranitelné by se počítal podle 75. percentilu. To znamená, že stát by mohl uhradit náklady na nájem zranitelným domácnostem až do částky, přes niž se přehoupne jen čtvrtina nájmů ze sledovaného vzorku. „U zranitelných domácností bude použit 75. percentil, který lépe zohledňuje jejich omezené možnosti zvyšovat příjmy nebo hledat levnější bydlení. Díky tomu bude podpora lépe odpovídat skutečné situaci na trhu s bydlením,“ uvedl na Facebooku ministr Aleš Juchelka.
