„Společnost Tatra Trucks vzala na vědomí rozhodnutí čínských úřadů o zařazení společnosti na seznam subjektů, na které se vztahují exportní omezení týkající se zboží dvojího užití. Pro společnost Tatra Trucks však toto opatření nepředstavuje praktický dopad. Ve výrobě našich vozidel nevyužíváme komponenty ani technologie dodávané z Číny, kterých se uvedená exportní omezení týkají,“ řekl Čírtek.
Firma, jejímž většinovým vlastníkem je od roku 2013 holding Czechoslovak Group, neočekává, že by rozhodnutí mělo jakýkoliv vliv na výrobu, dodavatelský řetězec nebo plnění závazků vůči zákazníkům.
„V současné době analyzujeme opatření, která byla oznámena teprve dnes, a budeme také spolupracovat s členskými státy a jejich prostřednictvím s dotčenými společnostmi, abychom pochopili, jaký dopad mají tato opatření oznámená Čínou,“ řekla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. „A samozřejmě se poté budeme snažit získat vysvětlení od našich čínských partnerů, abychom lépe pochopili, o co přesně jde,“ dodala mluvčí.
Mezi dalšími 14 evropskými subjekty, na které se Peking zaměřil, jsou například italský výrobce elektromotorů Lafert Group, německý zbrojní koncern Rheinmetall nebo nizozemská loděnice a technologická společnost IHC, která se specializuje na stavbu plavidel pro těžbu, bagrování a námořní infrastrukturu. Peking zařadil na seznam rovněž německou firmu Sindlhauser Materials GmbH a francouzského výrobce dronů Cavok UAS.
Čína opatření označila za odvetu za 21. balíček sankcí proti Rusku, který ve čtvrtek schválila Evropská unie. Jeho součástí je zařazení 14 podniků z pevninské Číny a Hongkongu na evropský sankční seznam.
Podle Evropské unie se tyto čínské společnosti podílely na podpoře ruského obranného průmyslu. Peking obvinění odmítá a uvedl, že nová exportní omezení přijímá v zájmu zachování národní bezpečnosti a národních zájmů a jako reakci na podle něj nepřátelské kroky Evropské unie.
Nová čínská opatření zároveň zakazují subjektům a fyzickým osobám ze třetích zemí dodávat dotčeným evropským podnikům zboží dvojího užití pocházející z Číny. Omezení se vztahují také na software, technologie a některé prvky vzácných zemin nezbytné pro výrobu dronů a čipů.
Evropská unie svým 21. balíkem sankcí vedle čínských subjektů postihla také banky, společnosti obchodující s kryptoměnami a výrobce vojenského vybavení, přičemž opatření dopadají i na některé subjekty z Indie a Turecka. Už letos v dubnu Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z Evropské unie, včetně českých společností Excalibur Army, Omnipol, SpaceKnow a VZLU Aerospace.
