130 let
Tick Tack postupně nasadí 50 vozů Škoda Kodiaq.

Tick Tack postupně nasadí 50 vozů Škoda Kodiaq. | foto: Tick Tack

Taxi Tick Tack přesedá do SUV od škodovky. S limuzínami přesto nekončí

Ekonomika
  •   6:00
Praha - První pražská taxislužba bude ve větší míře používat vozy SUV. Tick Tack postupně nasadí 50 vozů Škoda Kodiaq. To ale neznamená, že končí s limuzínami. Těch v tendru vybírá 150 a zvolí buď Audi, BMW nebo Mercedes.

Tick Tack založil Radim Jančura, loni však firmu prodal konkurenci Taxi Praha. Nový vlastník chce na pověst jedné z nejluxusnějších pražských taxislužeb navázat. „Vozový park se rozšiřuje obezpečnější a prostornější vozy SUV v maximální výbavě,“ řekl LN Milan Štědra, šéf Taxi Praha.

Skupina je dlouhodobě významným zákazníkem Škody Auto, využívá už vozy Superb iOctavia. Zakázka na 50 kodiaqů je přitom pro tuzemskou automobilku úspěch, protože se svými vozy prosadila i u tohoto typu taxislužby, v níž dosud kralovaly německé prémiové vozy.

„Minimálně každý rok bude nové vozidlo,“ slibuje Štědra.

Vedle limuzín, jež nahradí Audi A6, budou vybírat i pět vozů o třídu lepších. Rozhodovat se budou z luxusní trojice Audi A8, Mercedes S a BMW 7. Pro importéry jde o velkou zakázku. Takové vozy se obvykle pořizují jen v menších počtech pro nejvyšší vedení společností. Takto mohou každý rok dodávat 155 aut jedinému zákazníkovi. A zmíněné automobilky LN potvrdily, že nabídku podají.

Tick Tack s limuzínami Audi A6 dnes má v typu vozu větší konkurenci jen v City Taxi, která používá Mercedesy třídy E. Ty dokonce měnila po čtyřech měsících, nyní dostávají řidiči nový vůz každých deset měsíců.

Společnost Tick Tack založil Jančura před pěti lety. Stejně jako v autobusech či vlacích chtěl zcela změnit český trh. V tomto oboru se mu to ale nezdařilo a výsledek zůstal za očekáváním. Ztrátové taxíky proto loni prodal. Nyní se chce se soustředit na souboj s německým dopravcem Flixbus.

Jančurovu taxislužbu Tick Tack kupuje skupina Taxi Praha

Jančura chtěl vše dělat jinak, než jak to bylo v Praze zvykem. Zatímco u konkurence si každý řidič nějak sehnal svoje vozidlo, Jančura udělal velkou objednávku, a dostal vysoké slevy. Plán také počítal s tím, že se budou řidiči ve voze střídat na směny, takže bude vydělávat prakticky nepřetržitě. Limuzína Audi tedy vyšla na peníze v poměru na kilometr stejně draho jako výrazně obyčejnější vozy. Zakazník také získal dvojitou jistotu. První, že přijede očekávaný typ vozu, takže nejde o loterii jako u běžných taxislužeb, kde do poslední chvíle není jasné, zda přijede malé staré auto v hrozném stavu, nebo pěkný nový velký vůz. Druhou garancí bylo hlídání ceny. Každá jízda byla monitorovaná a nešlo ji předražit. Jančura tak sázel na to, že movitější klientela a i třeba turisté automaticky přejdou k němu.

Firma ale hned na začátku narazila. Jančura se chtěl obejít bez profesionálních taxikářů, kteří se podle něj podíleli na špatné pověsti pražských taxi. Na pozice řidičů proto nabíral lidi s nulovou zkušeností. I těch bylo ale málo. Kdo si tak chtěl objednat bílé taxi, musel obvykle dlouho čekat, zatímco konkurence přijela třeba do pěti deseti minut. Na Jančurův Tick Tack se však běžně čekalo více než půl hodiny. To zákazníky odrazovalo a ukázalo se, že čas přistavení vozu je v rozhodování důležitý.

Navíc zareagovala i konkurence. Ty nejhorší vozy začaly jezdit za výrazně nižší ceny a začalo se hovořit o cenové válce. Část aut tak rázem jezdila za poloviční ceny proti Tick Tacku. Prakticky všechny větší taxislužby začaly také nakupovat auta centrálně. „My jsme to tu nějak zasadili a ostatní začali kupovat flotily,“ popisuje Jančura.

I u ostatních se pak rychle rozšířily aplikace, kterými šlo cestu a tedy hlavně oprávněnost ceny sledovat.

V Tick Tacku se ale už po roce ukázalo, že mít řidiče na zaměstnanecký poměr není ideální. Ti měli své jisté, navíc jako začátečníci neměli zkušenosti, takže nevěděli, kde a kdy je vyšší šance odchytit zákazníka z ulice, nebo kde spíše přijde zakázka s dispečinku. Řidiči tak měli výrazně horší výsledky, než je v oboru zvykem. Firma však rychle změnila způsob odměňování a přešla na systém podobný ostatním taxislužbám. Řidiči Tick Tacku kvůli tomu vstoupili do stávkové pohotovosti. Část jich pak kvůli novým podmínkám odešla a služba opět bojovala s nedostatkem lidí.

Tick Tack ovšem výrazně změnil úroveň taxislužeb v Praze. Během pěti let se vozový park i u konkurence výrazně zlepšil. Každý rok ale firma prodělávala a Radim Jančura se kvůli souboji s německým autobusovým dopravcem Flixbusem postupně zbavoval ztrátových aktivit. Logicky tak došlo i na taxíky Tick Tack včetně sesterské taxislužby Green Prague, která používá plynové Octavie. Nyní rovněž patří pod skupinu Taxi Praha, jež tak rozšířila své dosavadní značky Taxi Praha, Taxi Praha Comfort Class a Nejlevnější taxi.

Autor: Roman Šitner
  • Vybrali jsme pro Vás