Spojené státy ostrov Tchaj-wan dlouhodobě podporují. Dodávají tam zbraně a politicky dávají najevo, že stojí na jeho straně. Americký prezident Donald Trump loni v listopadu prohlásil, že čínský prezident Si Ťin-pching dobře ví, co by následovalo, pokud by se Čína pokusila Tchaj-wan obsadit silou. Peking přesto v posledních letech výrazně zintenzivnil vojenské manévry v okolí ostrova, upozorňuje agentura Bloomberg.
Proč je Tchaj-wan pro Čínu i USA tak důležitý?
Spojené státy dlouhodobě vnímají Tchaj-wan jako svůj strategický bod v celém Pacifiku. Ostrov leží u důležitých námořních tras a jeho případné ovládnutí Čínou by výrazně posílilo čínský vliv v celém regionu.
Tchaj-wan je zároveň jedním z nejvýznamnějších výrobců polovodičů na světě. Tamní firmy produkují špičkové čipy, které využívají automobilky, výrobci telefonů, počítačů i armády. Případný výpadek výroby by zasáhl světovou ekonomiku včetně řady amerických firem, které jsou na dodávkách z Tchaj-wanu závislé.
Proč je situace kolem tak nejasná a sporná?
Základy současného sporu mezi Čínou a Tchaj-wanem sahají do roku 1949. Poté, co bylo zřejmé, že v čínské občanské válce zvítězí komunisté pod vedením Mao Ce-tunga, uprchl vůdce nacionalistů Čankajšek se svými přívrženci právě na Tchaj-wan. Tam následně vznikla Čínská republika. Na pevnině mezitím komunisté vyhlásili vznik Čínské lidové republiky.
Spojené státy dlouhé roky považovaly Tchaj-wan za legitimního představitele celé Číny. Změna přišla až v 70. letech minulého století, kdy tehdejší americký prezident Richard Nixon navázal bližší vztahy s Pekingem. Washington následně uznal komunistickou vládu jako jedinou legální vládu Číny, otázku suverenity Tchaj-wanu ale záměrně ponechal nevyjasněnou.
Peking dlouhé roky toleroval neoficiální vztahy USA s Tchaj-pejí, a to včetně prodeje zbraní. Zároveň si však ponechal právo použít sílu, pokud by Tchaj-wan vyhlásil formální nezávislost.
V posledních letech je ale patrné, že podpora nezávislosti Tchaj-wanu na Číně podle tchajwanských průzkumů veřejného mínění roste. Data z loňského června ukazují, že okamžitou nebo budoucí nezávislost ostrova na Číně podporuje přibližně čtvrtina tamních obyvatel, zatímco sjednocení s Čínou chce méně než sedm procent lidí. To se ale Číně nelíbí.
Jak se změnila nálada v regionu?
Vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem se začaly v roce 2016 výrazně zhoršovat. Tehdy se prezidentkou Tchaj-wanu stala Cchaj Jing-wen, která odmítla tvrzení Pekingu, že Tchaj-wan je součástí Číny, a začala posilovat vztahy se Spojenými státy.
Peking reagoval tvrdě. Omezil komunikaci s Tchaj-pejí, zkomplikoval cestování mezi oběma stranami a začal diplomaticky tlačit na státy i firmy, aby Tchaj-wan nepovažovaly za samostatnou zemi.
Ještě výraznější tlak ze strany Číny přišel v roce 2024 po zvolení prezidenta Laj Čching-teho, který je dlouhodobě známý podporou nezávislosti ostrova. Peking proto reagoval až bezprecedentním vojenským tlakem. Čína začala kolem ostrova pořádat rozsáhlá vojenská cvičení.
Jak se k Tchaj-wanu poslední roky staví USA?
Spojené státy zároveň dávají dlouhé roky jasně najevo, že nehodlají ponechat Tchaj-wan Číně napospas. Donald Trump už během svého prvního funkčního období schválil s Tchaj-wanem zbrojní kontrakty za více než 18 miliard dolarů a povolil první prodej amerických stíhaček ostrovu, a to po dlouhých třiceti letech. V podobné politice následně pokračoval i jeho nástupce Joe Biden.
Po opětovném nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA se ale jeho rétorika částečně změnila. Už během předvolební kampaně v roce 2024 například prohlásil, že by si Tchaj-wan měl za americkou ochranu platit.
Nejistotu ve vzájemných vztazích v minulých měsících posílila také situace kolem plánované cesty tchajwanského prezidenta Laj Čching-teho do Latinské Ameriky. Podle médií návštěvu zrušil poté, co Trumpova administrativa nechtěla schválit jeho mezipřistání v New Yorku.
Na druhé straně Trump loni v listopadu uvedl, že Si Ťin-pching ví, jaké by byly následky případné invaze na Tchaj-wan. Krátce poté Washington schválil další balík zbrojních dodávek pro ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů. Čína na to zareagovala ostrým protestem, uzavírá Bloomberg.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
