Kolem deváté hodiny dopolední cena severomořské ropy Brent posilovala o 3,2 procenta na 87,25 dolaru (asi 1 920 Kč) za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 3,6 procenta na 85,78 dolaru (zhruba 1 890 Kč) za barel. Dříve během obchodování ceny obou druhů ropy vzrostly o více než čtyři dolary (asi 88 korun).
„Rostoucí geopolitické riziko na Blízkém východě by mělo podpořit ceny ropy. Lze očekávat vyšší volatilitu,“ uvedli analytici ve zprávě klientům ze společnosti ANZ Bank. Podle zdrojů agentury Bloomberg se v regionu Blízkého východu soustředí až třetina světových dodávek ropy.
Růst cen ropy zvrátil trend poklesu z minulého týdne, kdy cena suroviny vykázala nejhlubší týdenní propad od března. Ropa Brent minulý týden odepsala 11 procent a cena ropy WTI klesla o více než osm procent kvůli obavám z vysokých úrokových sazeb a jejich dopadu na globální poptávku.
Bude cena ropy stoupat i dál?
Odborníci se obávají, že dodávky ropy by se mohly výrazně omezit, pokud bude do konfliktu zatažen Írán. „Jestliže konflikt zahrne Írán, budou ohrožena až tři procenta světových dodávek ropy. A pokud dojde k širšímu konfliktu, který nakonec ovlivní tranzit přes Hormuzský průliv, může se stát rukojmím asi pětina celosvětových dodávek ropy,“ konstatoval analytik Saul Kavonic.
„Riziková prémie na ceně ropy roste kvůli vyhlídce na širší požár, který by se mohl rozšířit do blízkých zemí, jež jsou hlavními producenty ropy, jako je Írán a Saúdská Arábie,“ dodal agentuře Reuters Saul Kavonic.
Zdražuje i zlato
Cena zlata v pondělí vyskočila o 1,2 procenta, a to i přesto, že v předchozích týdnech tato komodita bojovala s výraznou vlnou výprodejů. Geopolitická rizika jsou ale nyní významnější než dřív a investoři na vývoj z posledních dnů reagují. „Jde o dobrý příklad toho, proč mají investoři mít zlato ve svých portfoliích. Jde o perfektní zajištění proti geopolitickým turbulencím,“ uvedl pro Reuters Peter Cardillo, hlavní ekonom skupiny Spartan Capital Securities, který zároveň předpověděl, že z posilování zlata bude profitovat i dolar.
Největší vojenský útok na Izrael za poslední desetiletí
Hnutí Hamás v sobotu zahájilo největší vojenský útok na Izrael za poslední desetiletí, při němž zahynuly stovky Izraelců a který vyvolal vlnu odvetných izraelských náletů na Pásmo Gazy.
Střet hnutí Hamás a Izraele by mohl zmařit snahu USA zprostředkovat sblížení mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, v jehož rámci by ropné království normalizovalo vztahy s Jeruzalémem výměnou za dohodu o obraně mezi Washingtonem a Rijádem.
Zástupci Rijádu údajně v pátek Bílému domu sdělili, že jsou ochotni v příštím roce jako součást navrhované dohody s Izraelem zvýšit produkci. To by pomohlo zmírnit napětí po měsících snižování dodávek klíčovými producenty, tedy Saúdskou Arábií a Ruskem. Normalizace vztahů Rijádu a Jeruzaléma by pravděpodobně zmrazila nedávné kroky směřující k uvolnění situace mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který otevřeně chválil útoky Hamásu, napsala agentura Reuters.
Roste i cena zemního plynu
Kromě ropy nebo zlata se ale zvyšuje i cena zemního plynu. Zdražování této komodity ale s probíhající válkou na izraelském území příliš nesouvisí, stojí totiž za nim objevené netěsnosti na plynovodu v Pobaltí. Ty vyvolaly obavy, že by se mohly v příštích dnech vyskytnout podobné výbuchy jako v loňském roce na plynovodu Nord Stream.
Cena zemního plynu pro evropský trh se v pondělí prozatím zvýšila o 8,3 procenta na 40 eur za megawatthodinu. Cena se navíc může i dál zvyšovat, neboť panuje riziko, že odbory ve dvou australských závodech na výrobu zkapalněného zemního plynu budou ve stávce pokračovat dalších sedm dnů.
Podle informací agentury Bloomberg se hrozící riziko zatím podařilo zažehnat. Netěsnosti se ale objevily v nepříliš vhodnou dobu. Finanční trhy jsou totiž kvůli probíhající válce na Ukrajině, trvajících protiruských sankcích a nyní i kvůli palestinsko-izraelské válce velmi napjaté a riziko cenových výkyvů je podle analytiků velmi vysoké. Navíc se na severní polokouli blíží topná sezona.
