„Nezávislou iniciační nabídku jsme podali. Více se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ řekla Macková.
Koupi ArcelorMittalu Ostrava doporučoval Třineckým železárnám také prezident Miloš Zeman, podle kterého by podniky měly pokud možno zůstat ve vlastnictví domácího kapitálu.
„Skupina ArcelorMittal jedná se zájemci o koupi ostravské hutě, k počtu zájemců nebo jejich jménům se nebude vyjadřovat. Prodej by měl být uzavřen do konce roku 2018,“ sdělila mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková.
Třinecké železárny
První odpich slévárenského železa v Třinci provedli 1. dubna 1839. Po druhé světové válce, kterou podnik přečkal bez větší úhony, potkal „Werk“ osud většiny dalších velkých podniků. Byl postaven pod národní správu a znárodněn. Díky důrazu, který komunistický režim kladl na rozvoj těžkého průmyslu, se ale TŽ dále rozrůstaly.
Po listopadu 1989 byly železárny transformovány na akciovou společnost a částečně zprivatizovány. Až do poloviny 90. let nicméně většinovým vlastníkem zůstával stát. V roce 1996 od něj necelých 51 procent akcií podniku koupila společnost Moravia Steel. V současnosti je tato firma miliardáře Tomáše Chrenka jediným akcionářem.
Mezi hlavní produkty TŽ patří dlouhé válcované výrobky - válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary.
Přes 60 procent produkce směřuje na export, a to zejména do Německa, Slovenska, Itálie, Polska a USA.
V roce 2016 železárny vyrobily 2,605 milionu tun oceli. Firma vykázala čistý zisk ve výši 1,44 miliardy korun (což bylo o 48 procent méně než v předchozím období), tržby TŽ meziročně klesly o 12,7 procenta na 32,217 miliardy korun.
Loni firma do svého rozvoje a modernizace investovala více než tři miliardy korun. Zhruba třetina částky šla na projekty, které se projeví snížením negativního vlivu na životní prostředí. Letos mají investice TŽ přesáhnout 2,5 miliardy korun.
V železárnách pracuje zhruba 7000 lidí, a to včetně odloučených provozů v Ostravě, Bohumíně na Karvinsku, Starém Městě u Uherského Hradiště a Kladně. I s dceřinými firmami mají TŽ okolo 10.000 zaměstnanců.
ArcelorMittal Ostrava
Patří k největším hutním společnostem v Česku, je největším výrobcem oceli v zemi. Firma je zaměřena zejména na výrobu a zpracování surového železa a ocele a hutní druhovýrobu. Největší podíl hutní výroby tvoří dlouhé a ploché válcované výrobky, strojírenská výroba je zaměřena zejména na důlní výztuže a silniční svodidla.
Předchůdcem dnešní AMO byl národní podnik Nová huť Klementa Gottwalda, který vznikl v roce 1951. V roce 1989 se jeho název změnil na Nová huť státní podnik, v roce 1992 se firma transformovala na akciovou společnost. Státní podíl v Nové huti získala v lednu 2003 firma LNM Holdings, čímž se podnik stal součástí skupiny indického podnikatele Lakšmího Mittala, žijícího v Británii.
V dubnu 2003 se Nová huť přejmenovala na Ispat Nová Huť, v roce 2004 pak byly sloučeny firmy LNM Holdings a Ispat do společnosti Mittal Steel. Ispat Nová huť proto v únoru 2005 změnila název na Mittal Steel Ostrava. Od srpna 2007 firma nese název ArcelorMittal Ostrava, je součástí největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal (2006), která působí ve více než 60 zemích světa.
AMO ročně vyrábí přes dva miliony tun ocele zejména pro stavebnictví a strojírenství. Své výrobky vyváží do více než 40 zemí.
V roce 2016 společnost vytvořila čistý zisk 1,308 miliardy korun, o 1,017 miliardy vyšší než o rok dříve. Tržby firmě klesly meziročně o 1,807 miliardy na 28,786 miliardy korun. Základní kapitál AMO je zhruba 8,8 miliardy korun.
Někdejší Nová huť má roční výrobní kapacitu 3,6 milionu tun oceli a je důležitým zaměstnavatelem v Ostravě a okolí - i s dceřinými firmami má téměř 7000 zaměstnanců. Zároveň ovšem patří k významným znečišťovatelům prostředí v ostravském regionu.
Skupina ArcelorMittal chce koupit italskou ocelárnu Ilva, čtvrtou největší ocelářskou skupinu v Evropě (záměr již v květnu schválila Evropská komise) a prodej AMO je součástí kompenzačního balíčku.
