Plány amerického prezidenta vyplývají z aktuálního harmonogramu prodejů těžebních licencí na další pětileté období, který se podařilo získat listu The Washington Post. Trump by podle tohoto dokumentu měl kromě Kalifornie usilovat o rozšíření těžby ropy i ve východní části Mexického zálivu nebo na Aljašce.
Analytici upozorňují, že nejprve bude potřeba zjistit, zda se těžba v uvažovaných oblastech skutečně vyplatí. Nabízí se také otázka, jestli se těžařské firmy v Kalifornii do těžby skutečně pohrnou, a to mimo jiné kvůli očekávanému silnému politickému odporu ze strany demokratů.
Rob Bonta jako jeden z nejvýraznějších kalifornských politiků již během letních měsíců ohlásil, že spolu se svými kolegy by proti případnému obnovení bojoval právně. „Trump se pouze snaží naplnit kasy ropným korporacím. Nebudeme tomu nečinně přihlížet,“ uvedl Bonta před několika týdny.
Obavy o cestovní ruch
Kromě Kalifornie se odpor vůči plánované těžbě očekává také na Floridě ve východní části Mexického zálivu. Většina místních totiž těžbu fosilních paliv v blízkosti jejich domovů dlouhodobě kritizuje. Mimo jiné se obávají, že případný únik ropy by zničil tamní pláže a ohrozil turistický ruch, který je pro tuto oblast z ekonomického pohledu důležitý.
Ambice Trumpovy administrativy na poli těžby hrají naopak do karet petrochemickým firmám. Z jejich strany dlouhodobě zaznívá, že je na čase posílit americkou surovinou bezpečnost a podpořit těžbu i s ohledem na vytvoření nových pracovních míst, což se Trumpovi zamlouvá.
V červnu zástupci těchto firem prezidentovi napsali, že za uvážení stojí obnovení ropné těžby právě i u Kalifornie, o které se nyní v Bílém domě v souvislosti těžbou diskutuje. Mimo jiné proto, že tato oblast je z pohledu těžby historicky velmi významná, a to zejména na jihu tohoto amerického státu. Naposledy se zde těžilo v 70. letech minulého století.
Vyplatí se těžba vůbec?
Nabízí se ale otázka, jestli rozšiřování těžby ropy bude pro samotné firmy dostatečně finančně zajímavé. Cena ropy na světových trzích je totiž dlouhodobě nízká, což negativně ovlivňuje ziskovost možných nových těžebních projektů.
„Firmy by musely vybudovat novou infrastrukturu, což není vůbec levná záležitost. V mnoha uvažovaných oblastech navíc poslední průzkumy proběhly před dlouhou dobou. Je tedy otázka, zda by těžaři vlastně měli o nové projekty zájem,“ říká americký vysokoškolský pedagog Ben Cahill.
Pozornost budí i případná těžba ropy v arktických vodách, a to zvlášť ze strany ekologů. „Dosud tam žádná těžba neprobíhala. Jde o extrémně křehké prostředí, které je navíc obtížně přístupné,“ uzavírá pro The Washington Post expertka Valerie Clelandová z organizace Natural Resources Defense Council.
