Od několika druhů pečiva, přes polévky, omáčky, masa a těstoviny až po čerstvé ovoce a dezerty. Kdo někdy zažil all-inclusive dovolenou v Turecku, tyto bufety velmi dobře zná.
Místní hotely se často až předhánějí v tom, kdo hostům nabídne větší množství jídla, a neomezená konzumace je častým důvodem, proč lidé tento typ dovolené volí. Pro někoho může být toto stravování efektivní, někdo zase rád zkouší co nejvíce tradičních specialit. Velké množství jídla ale stejně nakonec skončí v odpadkovém koši.
To se brzy může změnit. Turecká média informovala o tom, že poradci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se budou bufety blíže zabývat a zaměří se především na hotelové snídaně. Návrh na regulace by měl být Erdoganovi předložen v příštích dvou měsících.
Podle nevládní organizace Waste Prevention Foundation of Turkey (TISVA) se v zemi každoročně vyhodí přibližně 8,7 milionu tun potravin. Pokud by se odpad snížil i o pouhá dvě procenta, mohly by se zajistit základní suroviny pro 360 tisíc rodin na celý rok.
Jsou to ale právě domácnosti, které mají s plýtváním největší problém. Vyprodukují totiž 60 procent celkového odpadu. Průměrný člověk žijící v Turecku vyhodí ročně kolem 102 kilogramů potravin, což je obrovské množství vzhledem k tomu, že se stát dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy a inflací.
Pro srovnání – každý Čech podle Eurostatu vyhodí „jen“ 61 kilogramů potravin. To je méně než průměr Evropské unie, který se pohybuje kolem 72 kilogramů.
Polovina skončí v koši
Někteří ale nefandí ani typickým tureckým snídaním „Serpme Kahvalt“, což by se dalo přeložit jako „smíšená snídaně“. Princip spočívá v tom, že každý host dostane patnáct až dvacet malých talířků se sýry, uzeninami, džemy, medem, smetanou a nakládanou zeleninou. Součástí jsou i smažené brambory, tradiční pečivo borek a jiné speciality.
„Polovina toho, co se servíruje, stejně nakonec skončí v koši,“ postěžoval si DW restauratér a člen Prezidentské rady pro zemědělství a potravinovou politiku Ramazan Bingol.
Tyto snídaně začaly být v poslední době oblíbené i mezi turisty. „Každý by měl mít možnost sestavit si vlastní balíček, nikoliv že bude stejný pro všechny. Diabetik asi tři skleničky džemu nesní a lidé s intolerancí na laktózu nebudou chtít smetanu.“
Pro hosty by to mohlo být příjemnější i z hlediska ceny. Všichni totiž nesní stejné množství jídla a skupina tří lidí může být klidně spokojená se snídaní pro dva. „Nejde ale jen o jídlo. Týká se to i energií, práce a dopadu na životní prostředí,“ vysvětlil Bingol.
Zastává také názor, že by all-inclusive rezorty měly přejít na nabídku à la carte, kdy si hosté vybírají z jídelního lístku. V případě bufetů totiž lidé získávají potřebu ochutnat všechno a velké množství jídla pak zůstává na talíři.
Pozdvižení u ruské a německé klientely
Možná regulace hotelových bufetů vyvolala rozruch mezi dvěma největšími klientelami Turecka – Ruskem a Německem. Asociace ruských cestovních kanceláří (ATOR) se snažila situaci uklidnit a uvedla, že jsou to jen doporučení a nic se zatím nemění.
Zároveň poukázala na případný střet zájmů. „Ministr cestovního ruchu Mehmet Nuri Ersoy vlastní několik velkých hotelů a byl by sám proti sobě, kdyby bufety zrušil, protože by odlákal turisty,“ sdělila.
Země ale s množstvím turistů rozhodně problém nemá. Podle oficiálních statistik vzrostly příjmy Turecka z cestovního ruchu v roce 2024 o 8,3 procent a dosáhly rekordních 61,1 miliardy dolarů.
