Babiš navrhuje ‘úřednickou maturitu’. Výsledné známky by určil průměr za všechny roky studia |
„Můžu se s žáky bavit o technologii, ale nejde je distančně naučit pilovat, soustružit nebo automechaniky vyměňovat brzdové destičky,“ popsal pro Lidovky.cz smutnou realitu Karel Dvořák, předseda Sdružení učňovských zařízení.
Pandemie poslala studenty před obrazovky počítačů, což má pro řadu oborů devastující důsledky. Nejvíce na to doplácejí studenti středních odborných škol, kteří přijdou o praxe, aniž by stihli nabrat potřebné znalosti pro budoucí povolání. Do světa se tak letos v létě dostanou třeba automechanici, zedníci nebo kadeřnice, kteří si své budoucí řemeslo nemohli vyzkoušet jako jejich předchůdci.
Trpět budou firmy i zákazníci. „Párkrát jsem tu měl učedníka na praxi, co mají v rámci školy. To bylo před koronou. Samozřejmě skoro nic neuměli, ale to je klasika v učení. Všechno se doučí v praxi,“ má jasno Aleš Koláčný, majitel autoservisu v Kolíně. Zaučovat absolventy tak podle něj mistrům zabere ještě víc času.
Nebezpečný živnostník
Existuje ještě vážnější riziko. A sice, že u mnoha končících studentů odborných škol uzraje nápad otevřít si vlastní živnost. „Pro praxi nebudou vůbec připraveni. Navíc si po škole mohou rovnou pořídit živnostenský list a podnikat jako OSVČ, ovšem budou spíš hrozbou pro zákazníky. Kdo si nechá opravit brzdy v autě od někoho, kdo se to učil pouze z videa?“ upozornila Lidovky.cz Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků.
Na nedostatek zkušeností můžou doplatit i sami absolventi. „Nedovedu si představit truhláře, který se postaví k mašině, kterou neumí ovládat. Může mu to utrhnout ruku,“ varuje Dvořák.
Odborníci proto radí, aby místo podnikání mladí učni spíš zamířili do firem, kde potřebné znalosti naberou. Apelují také na stát, aby za to podnikatelům poskytl úlevy a kompenzace. „Zaměstnavatel, který takového absolventa přijme, by za něj měl dostávat nějakou odměnu od státu. Buď jednorázový či měsíční příspěvek, nebo za něj po nějakou dobu neplatit odvody,“ vypočítává Roman Pommer, předseda Cechu obkladačů a viceprezident Hospodářské komory. Návrh prosazuje dlouhodobě.
Hledání cest
Jak opravit český řemeslný trh, dumají také politici. Podle člena sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Petra Gazdíka (STAN) jsou řešením individuální konzultace. „Je tu možnost učně připravovat ve skupinkách, individuálně. To musí každá škola udělat podle svých podmínek. Podle toho, jak budou učitelé proočkovaní, podle jejich věku a tak dále,“ uvedl pro Lidovky.cz Gazdík.
Touto cestou se vydala například Integrovaná střední škola automobilní v Brně. „Před časem jsme zahájili praktickou výuku formou individuálních konzultací. Jde o obdobné úkoly, které potom budou u závěrečných maturitních zkoušek,“ popsal ředitel školy Milan Chylík. Přestože je to pro žáky dobrovolné, mají prý o tuto možnost velký zájem.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koketuje s „doučovacími“ tábory o prázdninách, kde by se chybějící látka a zkušenosti dohnaly. Je však na místě obezřetnost. „Pokud budou o prázdninách, budou na dobrovolné bázi. Vyvstává otázka motivace. V oborech, kde je praxe nutná, by se mělo udělat vše pro to, aby se mohli studenti co nejdřív vrátit do škol,“ doporučil místo toho Jiří Mihola (KDU-ČSL), místopředseda sněmovního výboru pro vzdělání.
Exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) kvůli alarmující situaci připravuje novelu zákona o distančním vzdělávání. „Děti, žáci a studenti musí mít z hlediska školského zákona více práv. Teď mají pouze povinnost, a to učit se doma,“ vysvětlila pro Lidovky.cz Valachová. Zákon by měl zajistit více peněz na vzdělávání a zavést povinnost škol sestavit doučovací plán. Svátky ze školního roku a část prázdnin by se tak mohly využít pro příměstské tábory, školy v přírodě a doučování. Systém by měl být dosažitelný pro všechny, ale zároveň dobrovolný.
To může být úskalí. Ne všude se do dovzdělávání studenti hrnou. „Ti, kteří nemají na pololetním vysvědčení pětku, půjdou automaticky k závěrečným zkouškám, druhé pololetí jako by tedy v jejich očích vůbec neexistovalo. Většina je už plnoletá, takže si mohou psát omluvenky sami. Místo školy chodí raději na brigády,“ řekl pro Lidovky.cz pod podmínkou anonymity ředitel jedné pražské školy.
