„Pro úspěšné získání odškodnění za úraz na chodníku je potřeba mít k dispozici dostatek relevantních důkazů. Mezi ty nejdůležitější patří fotodokumentace z místa nehody, ze které je patrné, kde k úrazu došlo a jaká byla závada ve schůdnosti, a dále výpovědi svědků,“ popsala před časem Eva Jurčíková ze společnosti Vaše nároky.cz.
K žádosti by měly být přiloženy také lékařské zprávy, vhodné je též zaslat i mapu s označeným místem nehody. „Pokud byl zraněný v pracovní neschopnosti, pak je možné požadovat i náhradu mzdy. Poškození mohou chtít proplatit i další vzniklé náklady, například jízdenky do nemocničních zařízení či účtenky za léky,“ dodala Jurčíková.
Svědci v tomto případě nemusí být pouze náhodní kolemjdoucí, ale mohou jimi být i pracovníci záchranných složek či policie, kteří byli k místu nehody povoláni.
Kdy se obec vymluví a kdy musí platit
Poškozený musí ale prokázat odpovědnost obce za vzniklou škodu. Jurčíková upozornila, že obec se v některých případech může odpovědnosti za úraz zprostit, a to v případě, když prokáže, že nebylo v jejích silách závadu ve schůdnosti odstranit nebo ji zmírnit. Takovým případem může být náhlá ledovka při namrzajícím dešti.
Česko pokryla silná ledovka, komplikovala dopravu. Varování platí i pro další dny |
„Ze strany obcí se však setkáváme i s argumentací, že závada ve schůdnosti musela být pro chodce předvídatelná, on jí ovšem nepřizpůsobil svou chůzi. Tento argument však obecně nedává úplně smysl, protože téměř každý chodec přizpůsobí svou chůzi náledí nebo jiným nástrahám, určitě totiž nechce spadnout a způsobit si úraz,“ poznamenala Jurčíková.
Zároveň ale připustila, že ve výjimečných případech s tímto argumentem obce uspět mohou, a to například pokud by chodec vyrazil na náledí v botách na jehlovém podpatku.
Kdo odpovídá za pád sněhu nebo ledu ze střechy?Podle Direct pojišťovny je odpověď jednoznačná: majitel domu. Ten musí zajistit bezpečnost svého objektu, protože nese odpovědnost nejen za případná zranění chodců, ale i za škody na majetku. Odpovědnost může vlastník přenést na správce domu, vždy je však vhodné mít takové pověření písemně zdokumentované. Pokud dojde ke zranění, je nutné v případě potřeby zavolat záchrannou službu a zajistit poškozenému odpovídající péči. Událost je dobré důkladně zdokumentovat – vyfotit místo, stav objektu i samotné poškození, ať už jde o újmu na zdraví, nebo majetku. Důležité je zaznamenat datum a čas události a získat kontakty na svědky. Pokud jsou škody závažnější, je vhodné přivolat policii, která o události sepíše záznam. Cedule ani zábrany nestačí?Cedule s nápisem „Pozor, padá sníh!“ je sice projevem ohleduplnosti, ale sama o sobě nestačí. Stejně tak ani zábrany, které mají zabránit průchodu chodců. Majitelé nemovitostí se tím odpovědnosti za škody a zranění nezbavují. Co když spadne led ze střechy na auto?Pokud nemáte havarijní pojištění, můžete škodu vymáhat po majiteli nemovitosti, ze které sníh nebo led spadl. Výrazně jednodušší cestou je však uzavření havarijního pojištění, které podobná rizika kryje. |
Kromě argumentace ohledně nepřizpůsobení chůze by si chodec měl podle Jurčíkové dát pozor také na první odmítavé stanovisko ze strany obce či pojišťovny. „Majitelé chodníků často svou odpovědnost rozporují a spoléhají na to, že se slabší občan nebude vůči většímu subjektu bránit. Pokud tedy majitel komunikace odmítá odškodnění uhradit, je možné se obrátit na příslušné soudy, které o nároku rozhodnou,“ poradila.
Kromě obce se může poškozený obrátit také na svou pojišťovnu. Nejjednodušší je, když má sjednané úrazové pojištění.
Rozbité hodinky či mobil po pádu? Náhrada je možná
Kromě odškodnění za úraz je také možné žádat o náhradu škody na majetku. V takovém případě je třeba odpovědnému subjektu dodat také fotografie poškozeného majetku.
Před šesti lety popsal tehdejší tiskový mluvčí Allianz pojišťovny Václav Bálek případ, který pojišťovna vyřizovala: „Například jsme řešili situaci, kdy majitel drahého auta zjistil, že mu vozidlo odtáhli, a protože spěchal na jednání, rozhodl se jet autobusem. Při jeho dobíhání však uklouzl na zledovatělém chodníku a při pádu si rozbil hodinky za 100 tisíc korun.“
Obce, popřípadě správci komunikací, kteří mají ošetřování chodníků na starosti, mívají pro tyto události sjednané pojištění. Správce chodníku má pak dvě možnosti – buď škodu poškozenému zaplatí a pak mu ji pojišťovna refunduje a nebo poškozenému zaplatí přímo pojišťovna, se kterou má správce sjednané odpovědnostní pojištění.
Ačkoli zákon nemluví pouze o námraze či zasněžených chodnících, jde podle zástupců pojišťoven o nejběžnější situace, při nichž dochází k úrazům. Nejčastěji řeší pohmožděniny a zlomeniny dolních i horních končetin. V zimě se ale setkávají i s poraněním obratlů páteře nebo poraněním hlavy po pádu sněhu ze střechy.
Zbavení se nevolnictví na obecním
Takzvaný chodníkový zákon platí od poloviny dubna 2009. Zrušil odpovědnost majitelů domů za úklid a údržbu chodníků před jejich pozemky a přenesl ji na vlastníky komunikací, většinou obce.
V době jeho přijetí ho vítali především vlastníci bytových domů. Změnu tehdy oslavilo například Občanské sdružení majitelů domů v ČR (OSMD). „Zbavení ‚nevolnictví‘ na obecním vnímáme pouze a jen kladně. Ani splnění povinnosti a zajištění úklidu chodníku nezbavovalo totiž majitele přilehlé nemovitosti potencionálních a vážných problémů,“ zhodnotil tehdy místopředseda OSMD Karel Polata.
