Americká administrativa nově využila ustanovení obchodního zákona známé jako Section 301, které umožňuje uvalit cla kvůli údajným neférovým obchodním praktikám. Pro země, které Washington považuje za důslednější v potírání dovozu zboží vyrobeného nucenou prací, včetně Evropské unie, Británie či Kanady, stanovila základní desetiprocentní clo. Na ostatní státy se vztahuje sazba 12,5 procenta. U většiny zboží z EU se tak výše cla fakticky nemění, mění se ale právní režim, podle kterého je clo vybíráno.
Nová americká cla kritizují Evropská unie i další státy včetně Brazílie, Austrálie, Japonska a Norska. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že Evropská unie nečekala, že bude do nového režimu amerických cel zahrnuta, protože s Washingtonem uzavřela obchodní dohodu. Přestože na většinu zboží z EU zůstává sazba na úrovni deseti procent, Brusel považuje samotné zařazení do nového systému za porušení dohody a bude po Spojených státech požadovat vysvětlení.
Představitel americké administrativy Jamieson Greer odůvodnil zavedení nových cel nedostatečně důraznou legislativou proti nucené práci. Podle americké administrativy všechny země, na jejichž vývoz do USA bude nové clo platit, nedokázaly zabránit dovozu výrobků, které jsou výsledkem nucené práce. „Spojené státy mají už skoro jedno století zákaz dovozu výrobků, které pochází z nucené práce, a striktně ho vymáhají,“ uvedl Greer.
Jako svévolné a neopodstatněné označila rozhodnutí americké administrativy brazilská vláda, která zároveň oznámila, že začne pracovat na obchodní odvetě. Australský ministr obchodu Don Farrell označil nová cla za zcela neopodstatněná a uvedl, že Austrálie bude dál usilovat o jejich zrušení jednáním s Washingtonem. Japonsko označilo krok americké administrativy za politováníhodný. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide odmítl americké tvrzení, že jeho země nedostatečně zasahuje proti zboží vyrobenému za použití nucené práce.
Na země, kde je legislativní stav z amerického hlediska uspokojivější, Spojené státy uvalily desetiprocentní clo. Patří mezi ně Evropská unie, Británie či Kanada. Pro ostatní země platí clo ve výši 12,5 procenta. Některé zboží, například ropa, plyn či hnojiva, dostalo z nových cel výjimku.
Současný americký prezident Donald Trump je velkým zastáncem cel. Podle něj tato opatření povedou k tomu, že se část průmyslové výroby vrátí do Spojených států. Obchodní partnery také silně kritizuje za to, že podle něj zneužívají Spojené státy. Cla se také mohou stát dalším příjmem pro federální pokladnu. Kritici opatření ale poukazují na to, že dovozci většinou poplatky promítnou do cen výrobků, což přispívá k růstu spotřebitelských cen a inflaci.
