Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Budeme vrtat, bejby. Trump načrtl vizi ekonomického tlaku nejen na Evropu

  22:27
Nový americký prezident Donald Trump v inauguračním projevu avizoval, že vyhlásí stav nouze v oblasti energetiky. Chce tak podpořit těžbu ropy a zemního plynu v USA a americkým spotřebitelům snížit náklady. O slibovaných clech Trump prozatím mlčí.

„Amerika bude opět národem, který vyrábí. Máme něco, co žádný jiný vyrábějící národ nikdy mít nebude, a to největší množství ropy a plynu ze všech zemí na světě. Využijeme to,“ řekl Trump ve svém inauguračním projevu v Kapitolu. „Budeme vrtat, bejby, vrtat,“ dodal.

Vyhlášení nouzového stavu je jen jedním z mnoha opatření, která se v souvislosti s Trumpovým pondělním uvedením do funkce očekávala. Cílem je podpořit americký ropný, plynárenský a energetický průmysl a zbrzdit tak snahy dosavadního prezidenta Joea Bidena o urychlení výroby elektromobilů.

Biden totiž přišel do Bílého domu s příslibem, že odnaučí Spojené státy používat fosilní paliva. Americká produkce ropy a plynu však za jeho vlády dosáhla rekordních hodnot, protože se těžaři hnali za vysokými cenami v důsledku sankcí uvalených na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu.

Trump prohlásil, že Spojené státy se účastní závodů ve zbrojení v oblasti umělé inteligence s Čínou a dalšími zeměmi, a proto se nenasytné energetické potřeby tohoto odvětví staly národní prioritou.

Ekonomický tlak na Evropu, míní experti

Avizované kroky Donalda Trumpa zřejmě zvýší ekonomický tlak na Evropu, zároveň však nezavírají dveře pro budoucí obchodní jednání. Myslí si to ekonomové oslovení ČTK.

Největší dopady očekávají v tzv. zelené politice, v níž EU podle nich ztratí svého hlavního spojence, což může vést k tlaku na přehodnocení evropského Green Dealu. Naopak od Trumpovy podpory těžby očekávají snížení cen energií po celém světě.

Trump při oznámení svých ekonomických úmyslů dostál podle analytiků své pověsti pragmatika, který cílí především na hmatatelný profit.

„Evropa si tedy nemůže oddychnout, že by po inauguraci Trump zkrotl a zacházel s ní v rukavičkách. Zároveň ovšem nezaznělo nic, čím by Evropě zavíral dveře k jednání,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Jedním z hlavních ekonomických slibů nového amerického prezidenta bylo podle analytiků ukončení takzvané. zelené politiky a s tím spojené podpory elektromobility.

„EU tak ve své zelené snaze přišla o velkého spojence. Je otázkou, jak dlouho zvládne evropský establishment dále tlačit zelené regulace, které sice v řadě oblastech pomáhají chránit životní prostředí, ale v jiných výrazně brzdí ekonomický růst,“ upozornil hlavním ekonom XTB Pavel Peterka.

Podle hlavního ekonoma Cyrrus Víta Hradila je odklon od environmentální politiky očekávaný. „Ve výsledku by to mohlo zhoršit konkurenceschopnost Evropy, která v regulacích pravděpodobně bude pokračovat,“ míní Hradil.

„Podporou těžby chce snížit ceny energií a potlačit tak inflaci v USA. Chce podpořit vývoz americké energie do všech koutů světa a posílit tak americkou ekonomiku,“ řekl Peterka.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala chce Trump zvýšením těžby snižovat ceny energií v USA i v zahraničí. „Tady bych věřil v reálnost a nižší ceny energií i v EU a inkaso Ruska,“ podotkl. Hradil upozornil, že zvýšení těžby by sice opravdu mohlo tlačit ceny energií dolů, celkový pokles ale bude podle něj omezován státními nákupy do strategických rezerv, které mají být pod taktovkou Trumpa nejvyšší v historii.

Dalším pilířem ekonomické politiky Trumpa by měla být změna obchodní politiky. Podle Peterky tím narážel na zavedení dříve avizovaných cel.

„Prvním účelem bude zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a druhým pak páka pro vyjednávání se zahraničím,“ řekl Peterka.

Analytik Natlandu Petr Bartoň ovšem upozornil na to, že Trump žádná konkrétní cla, natož plošná, neuvedl. „Kdyby je bral jako prvořadou agendu, jistě by něco konkrétního zmínil,“ řekl Bartoň.

Podle něj je tak o něco méně pravděpodobné, že na Evropu okamžitě vyhlásí plošná cla, aniž by si za jejich neuvalení od Evropy něco „koupil“.

Bartoň zároveň zpochybnil tezi, že by cla vedly ke zbohatnutí Američanů. „Cla vždy nejvíce dopadnou na občany té země, která je uvaluje. Protože jim napřímo zvýší ceny,“ vysvětlil Bartoň.

Podle odhadů ministerstva energetiky by se poptávka po elektrické energii v datových centrech v USA mohla v příštích třech letech téměř ztrojnásobit a spotřebovat až 12 procent americké elektrické energie na poptávku umělé inteligence a dalších technologií.

První Trumpova administrativa zvažovala využití mimořádných pravomocí podle federálního zákona o elektřině, aby se pokusila splnit slib o záchraně uhelného průmyslu, ale nikdy ho nedodržela. Tentokrát by prezident mohl využít mimořádné pravomoci ke zmírnění ekologických omezení pro elektrárny, urychlení výstavby nových elektráren, usnadnění povolování přenosových projektů nebo uvolnění federální půdy pro nová datová centra.

Trump také řekl, že Spojené státy zruší takzvaný mandát pro elektromobily s tím, že by to zachránilo americký automobilový průmysl.

„Společným tématem je skutečně uvolnění cenově dostupné a spolehlivé americké energie. Protože energie prostupuje každou jednotlivou částí naší ekonomiky, je také klíčem k obnovení naší národní bezpečnosti a k uplatnění americké energetické dominance ve světě,“ uvedl dříve jeden z Trumpových představitelů.

Trump také řekl, že USA „znovu naplní své strategické rezervy, a to až po okraj“, a že budou vyvážet energii do celého světa. Biden prodal rekordní množství ropy z amerických strategických ropných rezerv (SPR) ve výši více než 180 milionů barelů. Prodej pomohl udržet ceny benzínu na uzdě po ruské invazi na Ukrajinu ale potopil SPR na nejnižší úroveň za posledních čtyřicet let.

Trump se ve své první vládě zavázal, že SPR naplní ve snaze pomoci domácím ropným společnostem, které v době vrcholící pandemie trpěly nízkou poptávkou. Tento slib nebyl splněn.

Očekává se, že Trump podepíše také další příkaz zaměřený na využití přírodních zdrojů na Aljašce, zruší několik Bidenových iniciativ v oblasti elektromobilů a ochrání spotřebiče na plyn před federálními a místními regulačními orgány, které je chtějí postupně vyřadit z domácností a podniků.

Nastupující úředník nové administrativy agentuře Reuters řekl, že Trump podnikne „rozhodné kroky k uvolnění potenciálu přírodních zdrojů Aljašky“, přičemž zmínil hojnost zdrojů, jako je ropa a zemní plyn, mořské plody, dřevo a kritické nerostné suroviny. Mnohá z těchto opatření Trump Američanům slíbil v kampani.

Aljaška je v oblasti energetiky a životního prostředí spornou oblastí země, kde republikáni dlouhodobě vidí příležitosti pro těžbu ropy a zemního plynu, zatímco demokraté usilují o zachování nedotčené půdy.

Cla zatím nebudou

Po týdnech intenzivních spekulací ve světě o tom, jaká cla Trump zavede ihned po složení přísahy, vyvolaly zprávy o tom, že si na cla vezme více času, úlevný závod na světových burzách a pokles dolaru vůči hlavním měnám.

Trump ve svém inauguračním projevu nezmínil žádné konkrétní plány v oblasti cel, ale zopakoval svůj záměr vytvořit External Revenue Service, novou agenturu, která bude vybírat „obrovské množství“ cel, poplatků a dalších příjmů ze zahraničních zdrojů.

„Okamžitě zahájím revizi našeho obchodního systému, abych ochránil americké pracovníky a rodiny,“ řekl Trump. „Místo toho, abychom danili naše občany, abychom obohatili jiné země, budeme uplatňovat cla a daně na cizí země, abychom obohatili naše občany,“ prohlásil také.

Během své volební kampaně Trump slíbil, že zavede vysoká cla ve výši 10 až 20 procent na celosvětový dovoz do Spojených států a 60 procent na zboží z Číny, aby pomohl snížit obchodní deficit, který nyní přesahuje 1 bilion dolarů ročně.

Po svém listopadovém zvolení prohlásil, že po nástupu do funkce podepíše „všechny potřebné dokumenty“, aby mohl okamžitě zavést 25procentní dovozní přirážku na dovoz z Kanady a Mexika, pokud se jim nepodaří omezit příliv nelegálních drog a migrantů, kteří se dostávají do USA.

Taková cla by podle odborníků na obchod narušila dlouholeté obchodní dohody, narušila dodavatelské řetězce a zvýšila náklady. Nový prezident místo toho podle jednoho z úředníků nařídí agenturám, aby prošetřily a napravily přetrvávající obchodní deficity a řešily nespravedlivou obchodní a měnovou politiku jiných zemí.

Trump nejspíš poslechl své okolí

Memorandum vyčlení Čínu, Kanadu a Mexiko, které budou podrobeny kontrole, ale neoznámí nová cla, uvedl představitel. Agenturám bude nařízeno, aby posoudily, jak Peking dodržuje obchodní dohodu s USA z roku 2020, a také stav dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou.

Americký dolar se v souvislosti s touto zprávou výrazně propadl vůči měnám hlavních obchodních partnerů, přičemž obzvlášť výrazně vzrostl kurz eura, kanadského dolaru, mexického pesa a čínského jüanu. Měřítko světových akciových trhů MSCI vzrostlo. Americké finanční trhy jsou zavřené kvůli svátku Martina Luthera Kinga mladšího.

Některé průmyslové skupiny a obchodní právníci ve Washingtonu spekulovali, že Trump k okamžitému uvalení cel využije zákon International Emergency Economic Powers Act, který má rozsáhlé pravomoci ke kontrole dovozu v době národního ohrožení.

Připravované obchodní memorandum však signalizuje metodičtější přístup, který bude pravděpodobně zahrnovat obchodní šetření podle jiných zákonných pravomocí, jako je obchodní zákon o národní bezpečnosti podle oddílu 232 a zákon o nekalých obchodních praktikách podle oddílu 301.

Trump se na tyto zákony odvolával během svého prvního funkčního období a prověřování dovozu oceli a hliníku a dovozu z Číny trvalo několik měsíců. „Zní to, jako by možná naslouchal lidem, kteří mu říkali, že okamžitá cla by skutečně poškodila finanční trhy,“ řekl William Reinsch, odborník na obchod z Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Reinsch a další obchodní analytici však tvrdí, že stále očekávají, že Trump na počátku své vlády prosadí globální cla. „Univerzální cla byla hlavní součástí ekonomického plánu, se kterým kandidoval, a myslím, že udělá to, co řekl,“ řekla Kelly Ann Shawová, bývalá obchodní poradkyně Bílého domu během Trumpova prvního funkčního období. „Je to myšlenka, kterou podporoval už dlouho,“ dodává.

Ve svém prvním funkčním období, které trvalo od roku 2017 do roku 2021, Trumpova administrativa využila vyšetřování k zavedení cel na dovoz oceli a hliníku a k zavedení cel na čínský dovoz v hodnotě přibližně 370 miliard dolarů, čímž rozpoutala celní válku mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.

Spojené státy a Čína ukončily konflikt v roce 2020 dohodou, podle níž měl Peking zvýšit nákupy amerického vývozu od zemědělského zboží až po letadla o 200 miliard dolarů ročně, ale nikdy ji nedodržel, protože udeřila pandemie. Připravované memorandum naznačuje, že Trumpova administrativa se bude snažit Čínu přimět k dodržování těchto závazků.

Trump také pohrozil, že odstoupí od Severoamerické dohody o volném obchodu z roku 1994 a obvinil Peking z toho, že přesouvá americká pracovní místa ve výrobě do Mexika, což vedlo k novému vyjednání obchodní smlouvy s přísnějšími pravidly původu pro automobily a přísnějšími pracovními a environmentálními normami.

Trump si pak vymohl ustanovení o ukončení platnosti dohody, které mu umožní o ní v roce 2026 znovu jednat. A celní hrozby vůči Mexiku a Kanadě někteří obchodní analytici považují za hru, která má tato jednání předčasně zahájit.

Autoři: ,