Evropa stála podle Šefčoviče před volbou mezi ekonomickou katastrofou a jednáním, jež by zajistilo ochranu evropského hospodářství. Evropská komise (EK) bude v kontextu této dohody chránit evropský sociální model i regulační autonomii, dodal slovenský eurokomisař.
Dohoda má pro Evropu podle něj čtyři výhody: předešla zavedení amerických cel na evropské zboží ve výši 30 až 50 procent, zajistila předvídatelnost pro evropské firmy trpící nejistotou a volatilitou, zajistila přístup evropského zboží na americký trh za konkurenceschopných podmínek vůči jiným zemím, a nakonec je také příležitostí pro lepší obchodní vztahy s USA.
Evropská komise musí zajistit, aby Spojené státy splnily své závazky vyplývající z dohody, a zároveň s nimi jedná o rozšíření sektorů, které budou od 15procentních cel osvobozeny, uvedl Šefčovič. Výjimky se podle něj už týkají letadel a souvisejících dílů, generických farmaceutických výrobků či některých zemědělských produktů a produktů chemického průmyslu.
Spojené státy podle Šefčoviče v pondělí potvrdily snížení dovozních cel na automobily a autodíly z 27,5 procenta na 15 procent, a to retroaktivně k 1. srpnu, což znamená úsporu na clech 500 milionů eur měsíčně.
Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu v úterý uvedla, že je ráda, že Evropa zachovala chladnou hlavu a nevyvolala obchodní válku. Dodala ale, že slib předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové „odebírat takové množství energií“ ze Spojených států byl pro ni zarážející. Von der Leyenová podle ní slíbila „něco za někoho“, neboť nelze podnikatelský sektor k nákupům zavazovat.
V současné komplikované geopolitické situaci je velmi nutné takové dohody mít, uvedla v úterý Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Přestože jednání nadále pokračují, je přesvědčena o tom, že s kolegy návrh podpoří.
Obchodní dohodu s USA dnes ráno ve svém projevu v europarlamentu obhajovala i von der Leyenová, podle níž je nejlepší možnou dohodou. V následných projevech šéfů frakcí však byla dohoda častým předmětem kritiky.
EU se v rámci dohody mimo jiné zavázala i k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), ropy a produktů jaderné energie v hodnotě 750 miliard dolarů (15,8 bilionu Kč) do roku 2028. Evropské podniky by pak měly do roku 2028 investovat 600 miliard dolarů do strategických sektorů v USA.
